Záhadné hromadné úmrtí mladých lidí v Československu měla na svědomí améba, která napadá mozek, připomíná parazitolog případ z roku 1965
Neviditelní vetřelci, kteří nám mohou přinést nepohodlí, ale také vážné zdravotní komplikace. Někteří z nich dokonce neváhají zaútočit na náš mozek. To jsou zákeřní paraziti, které zkoumá Roman Kuchta z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Mezi nejzajímavější případy podle něj patří i záhadné hromadné úmrtí mladých lidí v Československu poté, co je napadla jakási améba.
„Améby jsou velká skupina organismů, většinou volně žijících. Je to jednobuněčný organismus, který nemá úplně definovaný tvar, je to taková kaňka, která se přelévá,“ popisuje Roman Kuchta. Souhlasí s tím, že améby jsou vlastně trepky. „Některé nám způsobují průjem, existuje ale i druh, který nás dokáže zabít,“ upozorňuje.
Tato konkrétní zákeřná trepka žije v přírodě volně, v teplejších vodách, nepotřebuje žádné hostitele, ale má-li možnost a náhodou se s nějakým hostitelem potká, využije příležitosti a vleze si do něj. „U vyššího organismu najde výborné podmínky k životu, má tam teplo, spoustu jídla, takže se začne rychle množit a svého hostitele téměř vždycky zabije,“ říká parazitolog.
Do těla člověka se améba podle Romana Kuchty stěhuje nosem. „Při koupání se dostane na naši nosní sliznici. Tkání nosu se prožere k nervům a skrz ně se přejde až do mozku. Tam způsobí zánětlivé onemocnění, které je expandující, velmi rychlé a téměř vždy smrtelné,“ popisuje.
Největší epidemie způsobená amébou v historii lidstva se odehrála v Československu. „Bylo to v šedesátých letech, kdy ještě nikdo nevěděl, že existují nějaké améby, které mohou způsobovat zánět mozku. V té době se začali v nemocnici objevovat mladí zdraví lidé se závažnými problémy. Spojovalo je to, že všichni navštívili tentýž plavecký bazén – Vrbenského lázně v Ústí nad Labem. A během několika dnů až týdnů všichni zemřeli,“ líčí parazitolog.
Tehdejší patologové samozřejmě zjišťovali, co bylo příčinou záhadného skupinového úmrtí, ale nedokázali nic najít. „Takže to uzavřeli jako bakteriální infekci,“ pokračuje Roman Kuchta, „po několika letech byl ovšem ve Spojených státech popsán případ úmrtí na základě napadení amébou. Pacient tam zemřel podobným způsobem. A jeden český lékař si vzpomněl, jak v roce 1965 zemřelo v Ústí osmnáct lidí.“
Čtěte také
Osvícený doktor se vrátil k archivovaným histologickým řezům z těl českých zemřelých a objevil v nich opravdu organismy připomínající améby. „Spojil tehdejší anamnézu s amébou zvanou naegleria. Od té doby už byl na území České republiky zachycen jen jediný případ. I ve světě se jedná o jednotky záchytů, celkové číslo za celou historii je asi 500,“ ujišťuje parazitolog.
Jak si ale máme být jisti, že vodu, do které se jdeme koupat, neobývá zákeřný organismus? „Ochrana spočívá v teplotě vody. To je limitující faktor. Proto je voda v bazénech v České republice pocitově chladná,“ odpovídá odborník.
I kdybychom měli možná raději vodu teplejší, máme podle něj být rádi. „Právě améby jsou jedním z důvodů, proč hygiena zakazuje vyhřívání bazénů na vyšší teplotu. A jsou-li na ni vyhřívány, pak musejí mít vyšší obsah chlóru, aby se zamezilo přítomnosti takových organismů,“ uzavírá.
Celý rozhovor s parazitologem Romanem Kuchtou o pidiorganismech, které jsou schopné ovládnout a zabít velkého člověka, si poslechněte online.
Související
-
Všichni jsme napadení parazity, kteří nás mohou zabít, lžou noví šmejdi. Nekupujte jejich výrobky
Paraziti se přemnožili a ohrožují naše životy, zachránit nás mohou pouze speciální přípravky. Takovými informacemi se ohánějí podvodníci, kteří nabízejí různé výrobky.
-
Skáčou klíšťata na lidi ze stromů? Rozšířený mýtus, hostitele hledají u země, reaguje parazitolog
Parazitolog Václav Hönig zkoumá nemoci přenášené klíšťaty a komáry. Aby pochopil zákonitosti přenosu, musí toho hodně vědět jak o životě bakterií a virů, tak cizopasníků.
-
Štěnice láká teplo lidské postele, chtějí krev. Prozradí je černé tečky na prostěradle, líčí biolog
Rádi se schovávají v koupelnách, kuchyních či ložnicích, vylézají hlavně v noci, ukusují z našeho jídla a někdy i z našich těl. Řeč je o domácích škůdcích, konkrétně hmyzu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.