Zarputilý Nor Knut Hamsun

V rámci Severského roku vysíláme schůzky s literaturou – literární pásmo o životě a díle norského spisovatele, které připravil překladatel Zbyněk Černík pod názvem Zarputilý Nor Knut Hamsun.

Knut Hamsun (1859 – 1952) vyrůstal ve velmi skromných až chudých poměrech, brzy se začal se protloukat na vlastní pěst. Živil se jako podomní obchodník, švec a učitel. Současně ale hodně četl a cestoval. S vystěhovaleckou vlnou se dostal na několik let i do Spojených států, ale nezůstal tam. Odpor ke způsobu života a hodnotový systém americké společnosti přispěly k jeho pozdějším antianglosaským politickým postojům. Po návratu do vlasti se distancoval od tvorby H. Ibsena, pod vlivem nových evropských literárních směrů požadoval tvorbu, která se místo společenskou problematikou zabývá lidským nitrem a místo snahy o objektivní postižení reality se soustřeďuje na psychologicky věrohodný popis emocí a nálad.

Po románech Hlad, Pan a Mystérie vydává r. 1917 román Matka země, který je apoteózou tradičního způsobu života a práce rolníka, ztělesňujícího základní lidské hodnoty. Právě Matka země zásadně přispěla k tomu, že autorovi byla v roce 1920 udělena Nobelova cena. Dva roky předtím se Hamsun přestěhoval do jižního Norska, kde zakoupil usedlost Nörholm. I zde se, už považovaný za žijícího klasika, plně věnuje psaní. Ovšem v Německu se k moci dostal Adolf Hitler a 9. dubna 1940 bylo Norsko vtaženo do světového válečného konfliktu. K velkému zděšení svých krajanů se Hamsun postavil na stranu okupantů. Věřil, že v Hitlerově nové Evropě Norsko získá přední místo a zažije rozkvět. Svoje názory hojně publikoval v tisku a pronacisticky vystupovala i jeho rodina.

Po válce ovšem nastal čas účtování. Manželé Hamsunovi byli zatčeni, žena Marie odsouzena k několikaletému trestu vězení. S jejím manželem, vlastizrádcem a zároveň národním bardem si však úřady nevěděly rady a stále „kauzu“ odkládaly. A tak byl spisovatel internován, nejprve v nemocnici, pak ve starobinci, a poté převezen na psychiatrickou kliniku v Oslu, kde prodělal vyšetření. Lékař zjistil, že Hamsun je duševně zdravý a příčetný, nicméně ve svém posudku ho označil za člověka „trvale oslabených duševních schopností“. Tato diagnóza měla úřadům umožnit, aby byl zbaven odpovědnosti za své činy. Elegantní řešení se nezdařilo. Hamsun sám požadoval, aby byl postaven před soud a úřadům nezbylo než jeho žádosti vyhovět. Ještě před vynesením rozsudku ovšem „vlastenecký kolaborant“ se sobě vlastní zarputilostí vydal beletrizovanou knihu vzpomínek, dojmů a deníkových záznamů Po zarostlých stezkách, v níž rekapituluje poslední léta svého života, od okamžiku, kdy byl zatčen, až do vynesení konečného verdiktu. Norská nakladatelství dílo nejdřív odmítla vydat, nakonec, v září 1949, však přece jen vyšlo. A okamžitě vzbudilo mimořádný ohlas.

Schůzky s literaturou Zarputilý Nor Knut Hamsun připravil překladatel Zbyněk Černík a vysíláme je 12.2.2012 ve 20 hod.Z Hamsunových autobiografických vzpomínek Po zarostlých stezkách budeme číst v cyklu Osudy od 13. do 17.2.2012 vždy v 11.30 hod.