Také hromosvod potřebuje pravidelné revize a údržbu
Bouřky posledních dní překvapily asi nejednoho z nás. Na podobné počasí jsme zvyklí spíše v letních parních dnech. Také výskyt blesků byl o nedávném víkendu nezvykle četný. Jak chránit budovy před blesky? Poradil nám Jan Hájek ze serveru elektrika.cz.
Jaké budovy musejí mít hromosvod a proč?
„Obecně lze říct, že vnější ochranu před blesky – tedy hromosvod – mají mít objekty, kde by blesk mohl způsobit významnější škodu, případně by ohrozil na životě lidi nebo zvířata uvnitř objektu.
Hromosvod musejí mít i objekty, které by – pokud by je blesk zapálil – ovlivnily okolí a ohrozily budovy, kde jsou lidé nebo nějaké větší majetky.“
Jsou i nějaké výjimky?
„Samozřejmě – jsou to objekty, kde nikdo a nic není a jejichž zapálení bleskem by neohrozilo okolí. Proceduru, který objekt má, nebo nemá být chráněn, popisuje jedna část normy, která se jmenuje Analýza rizika. V ní se podle rozměrů objektu a jeho umístění spočítá riziko, které pro něj blesk představuje. Pokud toto nebezpečí hrozí, je třeba objekt chránit.“
Když si někdo řekne, že má malý dům nebo chatu někde v nížině, všichni okolo mají domy vyšší a že tedy není riziko, že by zrovna do jeho domku uhodil blesk, je takové mínění správné?
„To je právě ten nejrozšířenější omyl. Pokud jsem obklopen vyššími objekty, hrají pro mě roli pouze ty, které jsou blíž než čtyřicet metrů.
Dá se říct, že nikde na Zemi není místo, kde by bylo nulové riziko zásahu bleskem. Blesk může udeřit všude, kam se mu zamane. Právě toto řeší Analýza rizika, která stanovuje určitou pravděpodobnost zásahu bleskem. Řekne nám tedy nikoliv to, že blesk neudeří, ale že je riziko zásahu malé.“
Jak je to s údržbou a kontrolou hromosvodů? Jak často dělat revizi, jestli je v pořádku? Co se vlastně na hromosvodu může po čase poškodit?
„Největší problém, jaký se na hromosvodech může vyskytnout, je to, že je špatně navržený a chybně namontovaný. Velká část ochrany před bleskem v České republice je už z historických důvodů špatně navržená a takové hromosvody spíš svoje majitele ohrožují na životě, než aby je chránily.
Pokud je jímací soustava správně navržená a vyrobená z kvalitních komponentů, nemělo by docházet k výraznější degradaci. Snad jen kromě zemnící soustavy – to je ta část zařízení, která je zakopána pod zemí.
Hromosvod je technické zařízení jako každé jiné. Potřebuje tedy odbornou údržbu a pravidelné revize. Odborník hlavně kontroluje, zda se nezměnily dispozice na objektu, případně jestli nejsou například přechodové odpory na spojích a podobně.
Taková kontrola by měla probíhat zhruba v rozmezí jednoho až pěti let. Záleží na tom, podle které normy byla ochrana objektu před bleskem zřízena. Výsledek revize je pak v případě zásahu bleskem i důkazem pro majitele objektu, že se o svoje zařízení staral a udržoval ho ve výchozím stavu.“