Tajné služby žádají větší pravomoci při potírání teroru
České tajné služby by uvítaly větší pravomoci pro účinnější potírání hrozeb terorismu. S vytvořením takové zvláštní normy souhlasí i premiér Vladimír Špidla a podporuje to i ministerstvo vnitra. Vážná diskuse o protiteroristickém zákoně začala po čtvrtečních teroristických útocích organizace Al-Káida v Madridu.
Zákon by měl například umožnit vyřadit z provozu všechny sítě mobilních operátorů, aby teroristé nemohli - stejně jako v Madridu - odpálit dálkově bombu po telefonu.
Mluvčí BIS Jan Šubert uvedl, že BIS by pomohla například možnost získat - podobně jako u odposlechů po předchozím souhlasu soudu - od telefonních operátorů údaje o tom, kdo komu a jak dlouho volal, ale také možnost získat jméno a adresu osoby, jíž dotyčné telefonní číslo patří. Tyto požadavky totiž dosud operátoři BIS neposkytují.
Nová citlivá legislativa by měla být podle odborníků přijata v široké politické shodě. A to nebude tak jednoduché. Zvláštní zákon by podpořil místopředseda sněmovního branného výboru Miloš Titz z ČSSD. Podle něj je třeba, aby měly zpravodajské služby jednodušší přístup k informacím, které mají jednotliví operátoři.
"Připojení k datovým databázím operátorů není možné vést zdlouhavě přes soud a je zapotřebí dát zpravodajským službám větší možnost chránit nás všechny," říká Titz. Neobává se přitom, že by tajné služby obtěžovaly občany z malicherných důvodů.
Opatrný je naopak v tomto směru šéf sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Jan Klas z ODS. Přijetí Normy, která by zpravodajským službám dala větší pravomoci není podle něj možné, nebude-li vedle toho i zákon o jejich téměř absolutní parlamentní kontrole. "S razantním zvýšením pravomocí musí jít s tímto zákonem ruku v ruce razantní zvýšení kontroly," žádá Klas.
Zdrženliví jsou i členové KSČM Vše tedy nasvědčuje tomu, že se politická diskuze o protiteroristickém zákoně neobejde bez debat o kvalitní kontrole činnosti zpravodajských služeb.