55 Cancri e: Diamantová planeta
Diamant je jedním z nejvzácnějších pozemských nerostů. Představte si ale, že byste žili na planetě, která je sama diamant.
Takovou planetu zkoumali vědci z Yalské university; své výzkumy nedávno představili na stránkách vědeckopopularizačního portálu phys.org. Kamenná exoplaneta pojmenovaná 55 Cancri e je dvakrát větší a osmkrát hmotnější než naše Země. Spolu s dalšími pěti planetami obíhá kolem soustavy, jejímž středem je hvězda 55 Cancri – mimochodem jen 40 světelných let vzdálená a na obloze viditelná v souhvězdí Raka i pouhým okem. Jeden rok, tedy jednu otočku kolem mateřské hvězdy, zvládne za 18 hodin. Podle šéfa vědeckého týmu Nikku Madhusudhana jde o první objev kamenné planety se zásadně odlišným chemickým složením. Víc než kameny kryje její povrch, rozžhavený na více než 2 000 stupňů, vrstva grafitu a diamantů. Pod touto vrstvou se nacházejí minerály na bázi křemičitanů. Jádro planety je přitom tekuté.
55 Cancri e astronomové poprvé pozorovali při přechodu přes kotouček mateřské hvězdy v roce 2011 a z toho přímo i nepřímo odvodili spoustu dalších údajů, včetně složení planety. Planetární materiál při jejím vzniku obsahoval velké množství uhlíku a karbidu křemíku. Přehřátá voda, kterou tam původně předpokládali, zřejmě na planetě vůbec není. Zato diamantová vrstva může tvořit až třetinu hmotnosti planety. Naše Země je na tom obráceně. Její nitro je na uhlík mimořádně chudé. Objev naznačuje, že vzdálené kamenné planety nelze považovat za tělesa podobná Zemi, pokud jde o strukturu jejich nitra, atmosféry i biologických podmínek. Uhlík tak bohatě zastoupený ve složení této planety zřejmě významně ovlivnil i fyzikální procesy, ať už jde o vulkanismus, seismickou aktivitu, vznik pohoří nebo i teplotní podmínky.
Diamantová horečka ve vesmíru ovšem není ničím novým. Už před osmi lety objevili astronomové v souhvězdí Kentaura obří kosmický diamant, který se zřejmě utvořil z jádra bílého trpaslíka – tedy zhroucením staré hvězdy. Extrémně vysoké teploty a tlaky, které jsou podmínkou vzniku diamantu, pravděpodobně existují i v nitru obřích planet, jako jsou Uran a Neptun. Není vyloučeno, že tyto plynné planety, které prý z deseti procent tvoří uhlík, mají něco jako tekuté diamantové moře.
Vysíláno v Planetáriu č. 46/2012, 10. - 15. listopadu.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.
