Projeli jsme třinecký a vendryňský tankodrom

Silnice I/11 se táhne z Českého Těšína až na Slovensko. Hlavně ve Vendryni dostává každou zimu pořádně zabrat. Milan Zakřevský zná ve své obci pomalu každý metr, protože na starosti tady má zimní údržbu. Občas se nestačí divit. „Zvlášť v noci člověk díry nevidí a okamžitě do nich vjede. Na autech jsou tu hlášeny docela velké škody. Určitě je to špatně a mělo by se s tím něco dělat,“ říká.

Dlouhé roky se mluví o obchvatu Třince i Vendryně. Zatím však zůstává jen u slov. „Už na to čekáme deset let, možná i víc. Neustále se to oddaluje. Slibují nám, že v roce 2014 by se mělo začít stavět. Věřme, že to tak opravdu bude,“ dodává Zakřevský.

Silnice se opravuje každý rok

Silničáři tak pravidelně svádějí nerovný souboj s cestou, kterou denně projedou tisíce kamiónů a aut. I když ji záplatují ze všech sil, výsledek je každou zimu stejný. „Tady jsou díry každý rok. Silničáři je sice každoročně opravují, ale stačí, aby na začátku zimy trošku mrzlo, a všechny díry jsou zase zpátky na silnici,“ 23letá Eva, která si jízdu po vendryňském tankodromu užívá prakticky denně.

Na sešlápnutí plynu musí zapomenout. „Jedu na zařazenou dvojku, jestli vůbec, a minimální rychlostí. Rychle se to projet nedá. Často musíte vjíždět i do protisměru, ale to tam nesmí jet auta,“ popisuje mladá řidička.

Za volantem si prý ve Vendryni občas připadá spíš jak slalomářka. Namísto měkkého sněhu však musí zdolat desítky metrů děravého asfaltu. „Je to nebezpečné jak pro auto, tak pro řidiče. Vůbec to není příjemné.“

Někteří řidiči až tak mírní nejsou. Například pan Pavel si prý po každém projetém výmolu nahlas uleví. Jeho náklaďák naštěstí snese leccos. „Mám větší auto, takže to pneumatiky trochu utlumí, ale osobní auta teď plní okolní servisy,“ uzavírá.

Kam to mám nahlásit?

Je-li silnice celkově ve špatném stavu, odpovědností řidiče je přizpůsobit rychlost a styl jízdy stavu a povaze komunikace. Ovšem taková nečekaná díra na silnici 1. třídy, kterou trefíte až v 90kilometrové rychlosti, může způsobit nemalé škody. Proto bychom měli o takovém místě dát někomu vědět a ostatní varovat.

Nejjednodušší cesta je zavolat policii prostřednictvím linky 158. „To je ideální postup. Policie má totiž kontakty na správy silnic a na pohotovostní techniky, kteří zajistí buď opravu, nebo alespoň označení výtluku,“ radí provozní ředitel středočeské správy a údržby silnic Josef Raboch.

Zákon mluví jasně. Neprodleně označit

Silničáři ze zákona musejí takové nebezpečné místo označit. „Pokud zjistíme nějakou závadu, zákon říká, že ji musíme neprodleně odstranit. Jestliže to není v našich technických možnostech, tak alespoň označit. V průběhu celého roku držíme 24hodinovou pohotovost a na opravy máme nasmlouvány firmy.

Jejich pracovníci mají u sebe základní dopravní značky – například upozorňující na nerovnost povrchu vozovky nebo na zúžení vozovky. O tom, jak označit výtluk, jasně hovoří vyhláška a prováděcí předpisy. Mělo by to být označeno srozumitelně tak, aby to řidič včas pochopil,“ popisuje Raboch.

Jenže než je takové místo opraveno nebo ošetřeno, řada řidičů si na něm poškodí své auto, například poničí ráfek nebo prorazí pneumatiku. Může však dojít i k poškození zavěšení kola. To je pak nutné řešit přímo s příslušnou správou silnic.

Zavolejte si policii, ať máte protokol

„Obracejte se samozřejmě na nás. Důležité však je škodu zdokumentovat. Doporučil bych zavolat na místo policii, aby škodnou událost potvrdila a vystavila protokol. To je zcela ideální pro následnou komunikaci s námi, protože my zase budeme jednat s pojišťovnou,“ vysvětluje Raboch.

Silničáři opravují silnice i v těchto dnech i přes mrazivé počasí. „Ano, silnice opravujeme průběžně. Používáme takzvané studené obalené směsi. Důležité je, aby v díře nebyl led nebo sníh, ten se dostává pryč obtížně. V tomto období se objevuje jeden výtluk za druhým. Někdy stačí několik hodin a díra je na světě,“ uzavírá Raboch.

Bohužel na uvedení našich silnic do alespoň trochu přijatelného stavu už řadu let chybí miliardy korun a situace se rok od roku zhoršuje.