Hluboký šrám pod grónským ledovcem a čínské plány s Měsícem
Čínští švábi na útěku, štěňata pralesních psů v pražské zoo a objev pískovcového schodiště z 15. století v centru Plzně.
Dva kilometry pod povrchem grónského ledovce se skrývá obří šrám. Radary výzkumníků tam odhalily rozlehlý kaňon, který před více než třemi a půl miliony lety vyhloubila řeka. Soutěska prochází oblastí středního a severního Grónska, je 800 metrů hluboká a přibližně 750 kilometrů dlouhá. Její zmapování má pro vědce velký význam. Kaňon totiž dosud hraje svou roli při odtoku vody zpod ledu i při pohybu samotných tajících ledovců.
Číňané upotřebí pro účely své tradiční medicíny ledacos, od tygřích kostí po hady a hmyz. Některé druhy hmyzu dokonce chovají ve speciálních pěstírnách – například šváby. Že to může způsobit nečekané problémy se ukázalo v srpnu v provincii Ťiang-su, kde po zásahu „neznámého vetřelce“ uprchlo z podobné pěstírny víc než milion švábů. Útěk způsobil značnou paniku mezi místními obyvateli. Léky – neléky, na řadu teď přijdou insekticidy.
Pražská zoo se nedávno pochlubila vzácným přírůstkem – štěňaty jihoamerických psů pralesních, které u nás žádná jiná zoo nechová. V přírodě je tato malá šelma vzácná a o jejím životě se mnoho neví. Mimo jiné proto, že psi pralesní loví výhradně v noci a přes den se skrývají. Jsou také pověstní svými plaveckými dovednostmi, které jim umožňují lovit i ve vodě, což se v tropickém pralese protkaném řekami, které se rády vylévají z břehů, dobře hodí.
V Prešovské ulici v centru Plzně našli archeologové pískovcové schodiště asi z konce 15. století. Kdysi vedlo do sklepa domu, o kterém je z historických zdrojů známo, že fungoval jako hostinský dům – sloužilo k jeho zásobování. Ví se také, že městská správa proti podobným schodištím protestovala, protože zabíraly veřejné pozemky; také z bezpečnostních důvodů. I schody v Prešovské ulici podle vědců sloužily jen krátce, než byly zasypány.
Koncem letošního roku se Číňané chystají vypustit svou třetí měsíční sondu. Součástí mise Čchang-e 3 by mělo být automatické přistání na povrchu našeho souputníka a vysazení prvního čínského robotického vozítka. Zatím Číňané postupují přesně podle svých ambiciózních plánů. V roce 2017 by měla další čínská sonda dopravit na Zemi vzorky měsíční horniny a kolem roku 2020 se má na Měsíc vydat první čínský kosmonaut.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 37/2013, 7. září.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
