Od mnichovské dohody uplynulo 75 let
V noci z neděle na pondělí si připomeneme, že je to už 75 let, kdy zástupci čtyř mocností podepsali tzv. Mnichovskou dohodu. Československo tímto aktem zůstalo okleštěné a politika ústupků Hitlerovi stejně nezabránila válečnému konfliktu. Naše země byla v těchto osudových momentech v epicentru dějů, které předznamenaly roky utrpení, strádání a nevídaných ztrát na životech.
Byl to den, kdy se zauzlovaly dějiny dvacátého století. Kdy se zauzlovaly osudy milionů lidí.
Od aktu podpisu Mnichovské dohody mnozí čekali, že odvrátí válku. Opak byl pravdou: Svět čekala příšerná dějinná etapa, roky plné zmaru a činů, které dokázal vymyslet homo sapiens. Rozum se tomu vzpírá, ale ano, miliony zavražděných v plynových komorách, miliony mrtvých na bojištích, další miliony zasažených lidských osudů – to je dílo člověka !
Zítra to bude 75 let od chvíle, kdy se v Mnichově Chamberlain, Daladier, Hitler a Mussolini dohodli, že Československo musí postoupit Sudety Německu. Zástupce Británie sklidil ve své vlasti za tento ústupek Hitlerovi ostrou kritiku od Winstona Churchilla a také první lord admirality čili ministr námořnictví Alfred Duff Cooper rezignoval vzápětí po podpisu Mnichovské dohody na svůj post – tento moment připomíná kardinál Dominik Duka:
Dominik Duka: „Vlastně v okamžiku, kdy Londýn oslavuje Chamberlaina jako mírotvůrce, tento ministr jede na Downing Street podat demisi. A říká, že nesouhlasí ani s jediným bodem. Kdo jediný se tohoto ministra jaksi zastal a podpořil ho, byl Churchill. Já jsem měl to štěstí, že jsem v Katolickém týdeníku královéhradecké diecéze jako školák ve starých novinách právě o tomto statečném lordu četl...“
Ústřední postavou těchto dějů na české scéně je prezident Edvard Beneš. Dominik Duka říká: „Ať se každý vžije do jeho role.“ A také: „Historii musíme nahlížet jako celek.“
Dominik Duka: „Z hlediska všech souvislostí je velmi složité říci, co by bylo, co by nebylo... ale myslím, že mohu říci jedno: že kdyby nebylo prezidenta Edvarda Beneše, po 2. světové válce by nebylo obnoveno Československo. Je to můj soukromý názor! Můžou se mnou lidé polemizovat – jsou lepší odborníci, já tu jenom vystupuju jako občan, kterého dějiny této země zajímají a jehož celoživotní osud je s tímto státem dost osobně a rodinně spoután.“
Jak vzdálená je historie stará 75 let? Je vzdálena dosti na to, abychom si byli jisti, že nic podobného se už nemůže opakovat? Dominik Duka dává k úvaze toto:
Dominik Duka: „Protože podepisuji různé smlouvy – a tak – nejlepší právníci této země mi vždy řekli: „Smlouva je smlouva. Ale jestliže není úmysl smlouvu dodržet, dodržet slovo, tak je to – papír.“
Tedy já myslím, že aby někdo se domníval, že můžeme tak jako spokojeně si říci – my jsme zabezpečeni proti všemu – to je trochu naivní. Historie nás učí, že je to trochu jinak. A to myslím, že je opravdu důležitá otázka – např. když jsme tedy u Mnichova, tak jsme taky u armády: abychom si uvědomili roli armády i tohoto malého státu!
Od mnichovské dohody uplynulo 75 let