Starý Batman radí novému: Hlavně pohodlně močit

Think tank UK-China Transparency (UKCT) poukázal na zprávy o tom, že čínští vládní úředníci varují přednášející, aby se ve svých hodinách vyhýbali diskusím na jistá témata. Informoval o tom web BBC.

Zpráva byla zveřejněna několik dní po vstupu v platnost nového zákona, který ukládá univerzitám větší odpovědnost za dodržování akademických svobod a svobody projevu.

Nová legislativa stanovuje univerzitám hájení svobody projevu i v případech, kdy mají uzavřené dohody s jinými zeměmi. Pokud tak neučiní, mohou být univerzity pokutovány, uvedl regulační orgán Úřad pro studenty (OfS).

Čínská ambasáda v Londýně označila zprávu za „neopodstatněnou a absurdní“ a dodala, že Čína respektuje svobodu projevu ve Velké Británii i jinde. Zpráva UKCT však uvádí, že některé univerzity se zdráhají otázku čínského vměšování řešit, a to zejména kvůli finanční závislosti na školném od čínských studentů.

Zpráva tvrdí, že některým čínským akademikům zapojeným do citlivých výzkumných projektů byla čínskou vládou zamítnuta žádost o vízum, zatímco jiní uvedli, že jejich rodinní příslušníci byli v Číně kvůli jejich práci ve Velké Británii „obtěžováni“.

Citlivá témata se podle zprávy mohou týkat vědy a technologií, politiky i společenských otázek, například údajné etnické čistky Ujgurů v čínské oblasti Sin-ťiang, vypuknutí pandemie onemocnění Covid-19 nebo vzestupu čínských technologických společností.

Ministryně pro dovednosti Jacqui Smithová uvedla, že jakékoli pokusy cizího státu zastrašovat, obtěžovat nebo poškozovat jednotlivce ve Velké Británii „nebudou tolerovány“. „Spolupracujeme také přímo s Úřadem pro studenty, abychom podpořili univerzity v ochraně svobody projevu a boji proti jakékoli formě obtěžování na akademické půdě,“ dodala.

Jihoafrická republika má největší populaci nosorožců na světě, každý rok jsou v zemi upytlačeny stovky těchto zvířat. Místní vědci se tak rozhodli aplikovat jim do rohů radioaktivní látky.

„Každý den zemře alespoň jedno zvíře. Pokud nebudeme reagovat, čísla se budou vyvíjet jen jedním směrem... Jedná se o významný nástroj, který pomůže pytláctví aktivně potírat,“ řekl pro BBC James Larkin, profesor Wits University zapojený do projektu.

Profesor Larkin dodal, že pilotní studie, do které bylo zapojeno 20 nosorožců, potvrdila, že radioaktivní materiál je pro zvířata „zcela neškodný“. V rohu nosorožců neproudí krev, a materiál, kterým je roh injekčně naplněn, vyzařuje velmi nízké úrovně radiace – právě tolik, aby mohli celníci pašovaný roh při překročení hranic dané země odhalit.

Vědci, kteří spolupracovali s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, zjistili, že takto označené rohy lze odhalit i uvnitř plných přepravních kontejnerů, napsal německý web Deutsche Welle (DW).

Ředitelka charitativní organizace Saving the Wild Jamie Joseph si myslí, že projekt Rhisotope je „inovativní a velmi potřebný“. „Není to konečné řešení – krizi nosorožců může ukončit pouze lepší legislativa a politická vůle. Ale určitě to pomůže narušit tok rohů opouštějících zemi a pomůže odborníkům lépe zmapovat nelegální kanály,” řekla BBC Josephová.

Od roku 2021 je každoročně v Jižní Africe nelegálně uloveno více než 400 nosorožců, uvádí charitativní organizace Save the Rhino zabývající se ochranou přírody.

„Naším cílem je nasadit technologii Rhisotope plošně, abychom pomohli chránit jeden z nejznámějších a nejohroženějších druhů Afriky. Tímto způsobem chráníme nejen nosorožce, ale i důležitou součást našeho přírodního dědictví,“ říká Jessica Babich, vedoucí projektu Rhisotope.

Policie má podezření, že mladá žena mobilní telefony pašovala, informoval Daily Mirror. Cestující v autobuse policii řekli, že se u ženy, která cestovala sama, projevily zdravotní potíže během cesty z města Foz do Iguaçu do největšího města Brazílie São Paula. Stěžovala si, že má potíže s dýcháním.

Záchranáři se 45 minut pokoušeli ženu oživit a později uvedli, že utrpěla záchvat a byla na místě prohlášena za mrtvou. Během ošetřování lékaři objevili několik balíčků přilepených k jejímu tělu. Podle deníku Daily Mail se jednalo o 26 iPhonů.

Policie také našla v jejím zavazadle několik lahví alkoholu. Civilní policie v Paraná čeká na pitevní zprávu, než zveřejní příčinu dýchacích potíží a srdeční zástavy. Zřejmě pašované mobilní telefony jsou nyní v držení brazilské federální daňové správy.

Britští vývojáři vytvořili mobilní hru Ace of Hearts, která slouží jako nástroj na podporu duševního zdraví mládeže. Projekt vznikl ve spolupráci s odborníky na psychologii i samotnými mladými lidmi, aby hra byla nejen prospěšná, ale i poutavá. Aplikace, která se skládá ze čtyř miniher, se zabývá tématy jako ztráta blízké osoby, chudoba nebo zneužívání návykových látek, píše web BBC.

Ace of Hearts je součástí projektu ATTUNE, který využívá různé umělecké metody, včetně her, k prozkoumání zkušeností a poznatků mladých lidí v oblasti duševního zdraví a dopadu negativních zážitků. Jedním z hlavních výzkumníků projektu je i psychiatr prof. Kamaldeep Bhui z Oxfordské univerzity. Podle něj mohou být hry pro mladé lidi zdrojem psychické újmy nebo závislosti, ale jedná se i o prostor, kde se necítí osamělí a kde mohou využít svou kreativitu.

O svůj názor na hraní videoher se podělila například čtrnáctiletá Ainaya, která se zúčastnila akce věnované duševnímu zdraví mládeže na Falmouth University, kde sídlí i tým vývojářů Ace of Hearts. „Určitě věřím, že hraní her může být užitečné, zvlášť když jde o navazování nových kontaktů. Někdy je jednodušší komunikovat s ostatními hráči než s odborníky,“ cituje dívku NewsBytes.

Projekt ATTUNE je součástí programu Adolescence, Mental Health and the Developing Mind (Dospívání, duševní zdraví a vývoj mysli), financovaného britskou organizací UK Research and Innovation. Program potrvá do roku 2026 a bude zkoumat, jak se u mladých lidí projevují potřeby v oblasti duševního zdraví.

Paví brka jsou známá pro svou zářivou barevnost a unikátní vzor. Dlouhodobě fascinují vědce i milovníky přírody. Nejnovější studie navíc odhalila, že pera těchto elegantních ptáků dokážou mnohem víc než jen působit esteticky. Obsahují totiž prvky, které fungují jako přírodní laser.

Paví peří obsahuje nanostruktury, které rozptylují světlo tak, že se tato ozdoba třpytí v odstínech modré a zelené. Vědci z Florida Polytechnic University a Youngstown State University v USA na několik míst ocasu nanesli barvivo a hledali částice, které by mohly vyzařovat ještě zcela odlišnou záři, informuje web Science Alert. Následně zjistili, že z očních skvrn na peří vycházejí ve dvou odlišných vlnových délkách paprsky žlutozeleného laserového světla. Ty však byly natolik slabé, že je nelze spatřit pouhým okem. Laserové světlo stejné vlnové délky překvapivě vyzařovaly různě zbarvené části očních skvrn – i když se mikrostruktura jednotlivých oblastí pravděpodobně lišila.

Marco Giraldo z Univerzity v Antioquii upozorňuje, že studie přesně neidentifikuje mikrostruktury způsobující laserový efekt, uvádí server Science. Pro konzistentní signál by dutiny v peří musely mít téměř identickou velikost a tvar, což ovšem vylučuje známé duté i tyčinkovité struktury peří zodpovědné za barevné efekty. Dawson předpokládá, že za laserovou funkci mohou být odpovědné jiné malé struktury v peří, například proteinové granule.

Identifikace těchto fyzikálních vlastností může vést k pokroku v laserové technologii nebo poskytnout biologům nový nástroj pro analýzu živých materiálů. Studie rovněž naznačuje, že biologické materiály by v budoucnu mohly poskytovat lasery, jež by bylo možné bezpečně zavést do lidského těla a využít k vyzařování světla pro biosenzory, lékařské vyšetření nebo terapeutické účely.

Thaddeus Daniel Pierce přišel na svět v Ohiu 26. července 2025. Jeho rodiče, Lindsey a Tim Piercovi, se po neúspěšné snaze počít přirozenou cestou rozhodli adoptovat embryo. Zárodek pochází z procedury umělého oplodnění (IVF), kterou v roce 1994 podstoupila Linda Archerd se svým tehdejším manželem.

Jedná se pravděpodobně o nejdelší dobu, po kterou bylo embryo před úspěšným narozením živého dítěte zmraženo. Dosavadním rekordmanem byla dvojčata, která se narodila v roce 2022 z embryí zmražených v roce 1992, píše server BBC. „Nešli jsme do toho s tím, že bychom chtěli překonat nějaké rekordy. Prostě jsme chtěli mít dítě,“ řekla novopečená maminka Lindsey Pierce magazínu MIT Technology Review, který jako první o této události informoval.

Dnes dvaašedesátiletá Linda Archerd podstoupila umělé oplodnění na počátku 90. let rovněž po marných pokusech o početí. Prostřednictvím IVF nakonec vytvořila čtyři embrya. Z jednoho vzešla její dnes třicetiletá dcera, ostatní tři zůstala uložena v laboratoři. IVF je druh léčby neplodnosti, při kterém se z vaječníků ženy odeberou vajíčka a v laboratoři se oplodní spermiemi. Vzniklá embrya se poté přenesou zpět do dělohy. Embrya lze také zmrazit a uchovat pro budoucí použití, vysvětluje britský The Guardian.

Za uskladnění embryí platila Linda Archerd ročně tisíce dolarů, dokud nenašla křesťanskou agenturu pro adopci embryí, Nightlight Christian Adoptions, která provozuje program známý jako Snowflakes. Ten umožňuje dárcům vybrat si pár – mohou uvést své preference ohledně náboženského vyznání, rasy a národnosti. Linda chtěla své embryo svěřit bílému manželskému páru křesťanského vyznání žijícího ve Spojených státech. Těmto požadavkům vyhovovali právě manželé Piercovi. „Porod byl těžký, ale teď se nám oběma daří dobře," dodala Lindsey. 

Oběti kyberstalkingu se můžou potýkat s nevyžádanými textovými zprávami, e-maily nebo se sdílením fotografií bez jejich souhlasu.

Britské úřady kyberstalking klasifikují jako výhružné chování nebo nevyžádané návrhy, kterým oběť čelí v online prostoru. Kyberstalking může být přitom kombinován i s fyzickým stalkingem nebo obtěžováním.

Zatímco fyzické pronásledování je v konečných číslech pořád častější, nárůst ve výši 70 procent v případě kyberstalkingu je oproti fyzickému pronásledování mnohem razantnější.

Podle serveru Euronews se s online obtěžováním a pronásledováním potýkají častěji ženy, mladí lidé a LGBTQ+ osoby. Zhruba polovina respondentů, kterých bylo skoro 150 tisíc, považovala kyberstalking za špatný, ale ne za zločin. To podle expertů odhaluje, proč lidé kyberstalking často nenahlásí.

„Existuje značný rozpor mezi reálnou zkušeností s kyberstalkingem a tím, jak je chápán z právního a společenského hlediska,” uvedla Madeleine Janickyj, jedna z autorek studie z University College London. Podle Janickyj může být problémem i to, že mladí lidé jsou na kyberstalking tak zvyklí, že už ho nevnímají ani jako zločin.

Česká školní inspekce zjistila, že nejčastější formou šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana. Nejčastější formou kyberšikany na školách je ponižování a pomlouvání v on-line prostoru a zveřejňování ponižujících fotografií nebo videozáznamů. Žáci a studenti ale inspektorům v dotazníku sdělili, že se setkávají i s krádežemi identity na sociálních sítích nebo právě kyberstalkingem.

V praxi to znamená, že pouze biologické ženy, ženy se syndromem androgenní necitlivosti nebo sportovkyně, které splní specifická pravidla, budou moci soutěžit v ženských disciplínách.

„Testování, které potvrdí biologické pohlaví, je důležitý krok k tomu, abychom zajistili, že nebude žádný biologický skleněný strop. Abyste mohly závodit v ženských kategoriích, musíte být biologická žena, gender nemůže zvítězit nad ideologií,“ řekl prezident Světové atletiky Sebastian Coe.

Test podle serveru Euronews SRY analyzuje vzorky DNA na přítomnost chromozomu Y. Podle toho laboratoř do jednoho až dvou týdnů určí pohlaví. Světová atletika tento test označuje za extrémně přesný s minimálním rizikem chybovosti.

Sportovní svaz uvedl, že cílem není zpochybňovat něčí genderovou identitu, ale ochrana férovosti ve sportu.

Americký server USA Today připomíná, že změna přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump bojuje za omezení transgender sportovců. Minulý týden podepsal exekutivní příkaz, podle kterého nemůžou „muži soutěžit se ženami“. Nejasným nařízením se podle Bílého domu musí řídit americký olympijský a paralympijský výbor.

Problematice transgender sportovců ve vysílání Radia Wave se v minulosti podrobněji věnoval například pořad Vlna.

„Poté, co samice snesla vejce, jsme je prozkoumali. Jsme si naprosto jisti, že se jedná o nový druh,“ řekl profesor Angus Emmott z univerzity Jamese Cooka v australském Queenslandu. Vědci po hmyzu pátrali poté, co získali snímek strašilky s tipem, že se zřejmě jedná o dříve nepopsaný druh. Na svojí zahradě ji objevil a vyfotil Emmottův známý.

Vědci pak podle australského veřejnoprávního serveru ABC objevili ještě jednu samici. Samce ale zatím nenašli. Tento druh totiž žije vysoko v korunách stromů, do kterých je pro vědce téměř nemožné se dostat.

„Žijí opravdu vysoko. Dolů je může shodit třeba pták nebo silná bouře,“ řekl Emmott, jehož tým studii publikoval v odborném časopise Zootaxa.

Podle odborníků ale není objev zase tak překvapivý. „Koruny stromů nejsou dobře prozkoumané, je tedy možné, že v nich žije více druhů, než si vůbec dokážeme představit,“ řekl Peter Valentine, který dříve působil v Ústavu pro správu vlhkých tropů.