Evropská sonda Rosetta si letos osedlá kometu

11. leden 2014

20. ledna 2014 se miliony kilometrů od Země rozezní palubní budík a po téměř třech letech probudí ze spánku kosmickou sondu Rosetta.

Několik hodin poté naváže sonda spojení se Zemí. Cílem Rosetty je kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kterou se chystá nejen zmapovat, ale dokonce na ní i přistát a zkoumat ji přímo na povrchu.
Třítunová sonda Evropské kosmické agentury ESA je na cestě už od 2.března roku 2004 a má za sebou stamiliony kilometrů dlouhou pouť. Pětkrát při ní oběhla Slunce, třikrát Zemi a jednou i Mars, aby ji potom gravitační prak vystřelil ke zmíněné kometě. Rosetta během své mise prolétla pásem asteroidů a porozhlédla se po planetkách Šteins a Lutetia. Zejména průlet kolem druhého jmenovaného tělesa v roce 2010 byl pro vědce triumfem – sonda šlapala jako švýcarské hodinky, když prolétla kolem Lutetie ve vzdálenosti pouhých 3162 km.

Koncem jara se konečně dostane na oběžnou dráhu kolem komety a v srpnu a v září pak důkladně zmapuje její jádro, aby na něm vyhlédla místo vhodné k přistání. Na kometu pak vyšle modul Philae, který by na jejím povrchu měl přistát ještě letos v listopadu. Bude to nejen unikátní manévr, ale vpravdě historický mezník – jestli se to povede, poprvé v dějinách kosmonautiky přistane člověkem vytvořené těleso na ledovém kometárním jádru.
Průzkumný modul Philae je metr široký a asi 80 cm vysoký kvádr vybavený přístroji pro přímé zkoumání kometárního jádra. Také celá sonda připomíná kvádr, který je ale víc než třikrát větší než samotný modul. Solární panely, jeden z hlavních zdrojů energie, ji dávají úctyhodný rozměr 32 metrů. Měnící se vzdálenost od Slunce zvyšuje nároky na tepelnou ochranu sondy, která musí odolávat velkým rozdílům teploty.
Rosetta by měla významně přispět k rozluštění tajenky na téma „historie sluneční soustavy“. Ne nadarmo nese jméno slavné Rosettské desky, podle níž kdysi egyptologové rozluštili staroegyptské hieroglyfy. Komety jsou také jakýmsi dosud nerozluštěným hieroglyfem. Nesou v sobě tajemství o stavu sluneční soustavy v době krátce po jejím vzniku – tzn. v období před více než 4,5 miliardou let. Od těch dob se příliš nezměnily. Platí to i kometě Čurjumov-Gerasimenko. Určitě i o ní pak budeme vědět víc, než jen to, že její čtyřkilometrové jádro obíhá kolem Slunce přibližně jednou za 6,5 roku.