Výstava nejslavnějších paparazzi fotek v Centre Pompidou
Francouzi jim říkají images volées neboli ukradené obrazy. Pobočka pařížského Centre Pompidou v severofrancouzském Metzu aktuálně vystavuje soubor s názvem Paparazzi! Photographers, stars and artists. Je to více než 600 prací, pro které je společný fenomén a estetika paparazzi fotografií. Celebrity vystupující z aut, opalující se na soukromé jachtě, slavní hrající si s dětmi, výstava Paparazzi! pod kurátorským dohledem vedoucího fotografické sbírky Centre Pompidou Clémenta Chérouxe nabízí pohled na nejslavnější paparazzi snímky za posledních 50 let. „Existence tohoto fenoménu říká hodně o našem vztahu k médiím, celebritám, drbům a zprávám obecně,“ vysvětluje spíše vědecký aspekt výstavy kurátor. Na výstavě najdeme širokou škálu snímků od Jackie Onassis přes Liz Taylor až po Paris Hilton nebo Britney Spears.
-
17. červenec je Světovým dnem emojis, symbolů slavících globální úspěch
17. červenec 2025Každý rok připadá na 17. července Světový den emoji, oslava jednoho z nejvýraznějších fenoménů digitální komunikace. Informoval o tom server The Free Press Journal.
Malé obrázkové symboly se za poslední dekádu staly univerzálním jazykem internetu a mobilní komunikace. Pomáhají vyjadřovat emoce, nálady a zprávy často stručněji a výstižněji, než slova. Světový den emoji byl poprvé slaven v roce 2014. Stojí za ním Jeremy Burge, zakladatel online databáze Emojipedia. Datum nebylo vybráno náhodně. Právě 17. červenec se zobrazuje na kalendářovém emoji v zařízeních Apple, a stal se tak symbolickým dnem pro oslavu všech emoji.
Od svého vzniku se Světový den emoji rozrostl do globální události. Technologické firmy při této příležitosti často odhalují nové sady emoji, pořádají soutěže na sociálních sítích nebo povzbuzují uživatele, aby sdíleli zprávy plné svých nejoblíbenějších symbolů. Například v minulých letech byly představeny nové varianty emotikonů reprezentující širší spektrum emocí, kultur, pohlaví či zdravotního stavu – včetně protéz, různých odstínů pleti nebo genderově neutrálních postav.
-
DNA tří lidí pomohlo na svět osmi dětem bez smrtelného dědičného onemocnění
17. červenec 2025Ve Spojeném království se narodilo osm dětí, jejichž početí proběhlo pomocí průlomové techniky využívající DNA tří osob. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Cílem této metody je zabránit přenosu závažných mitochondriálních onemocnění z matky na dítě. Mezi narozenými jsou čtyři chlapci a čtyři dívky, včetně jednoho páru jednovaječných dvojčat. Všechny děti jsou podle lékařů zdravé a vyvíjejí se normálně. Další žena je aktuálně těhotná.
Tzv. mitochondriální darování (mitochondrial donation treatment) bylo vyvinuto ve spolupráci s týmem z Newcastle Fertility Centre, Newcastle University a Newcastle upon Tyne Hospitals NHS Foundation Trust. Cílem je zabránit tomu, aby se na děti přenesla mitochondriální onemocnění – závažné poruchy, které poškozují mozek, svaly, játra, srdce i ledviny a mohou být smrtelné. Podle odborníků se u žádného z dětí neprojevila mitochondriální DNA porucha. U tří dětí byly sice zachyceny mutace, ale v tak nízkých hladinách, že jsou buď nedetekovatelné, nebo nepravděpodobné jako příčina nemoci.
Použitá metoda se nazývá pronukleární transfer (PNT). Postup spočívá v tom, že se oplodní vajíčko matky s vadnými mitochondriemi a zároveň vajíčko zdravé dárkyně spermiemi partnera.
Z embryí se pak odeberou struktury obsahující jadernou DNA, která určuje například barvu očí nebo výšku. DNA rodičů se následně vloží do embrya vytvořeného ze zdravého vajíčka dárkyně, ze kterého byla předtím vlastní jaderná DNA odstraněna.
Dítě tak zdědí většinu genetické výbavy od svých rodičů, ale mitochondrie (tedy asi 0,1 % celkové DNA) pochází od dárkyně.
„Jako rodiče jsme si přáli jediné, abychom mohli dát dítěti zdravý start do života. Díky této léčbě se naše přání naplnilo. Po letech nejistoty nám věda dala naději, a potom dokonce i zdravé dítě,“ uvedla matka jedné z dívek. Profesor Sir Doug Turnbull z Newcastle University uvedl: „Mitochondriální onemocnění může mít pro rodiny zničující dopad. Dnešní zpráva dává novou naději ženám, které jsou ohroženy přenosem této nemoci. Nyní mají šanci přivést na svět dítě bez této hrozby.“
-
Hlavní stage festivalu Tomorrowland shořela dva dny před jeho začátkem
17. červenec 2025Obrovský požár zachvátil hlavní pódium světoznámého hudebního festivalu Tomorrowland v Belgii, a to pouhé dny dva před plánovaným zahájením, informoval o tom zpravodajský web CNN.
„V důsledku vážného incidentu a požáru na hlavní scéně festivalu Tomorrowland došlo k rozsáhlému poškození našeho milovaného mainstage,“ uvedli ve středu večer organizátoři festivalu ve svém oficiálním prohlášení. Zároveň potvrdili, že nedošlo k žádnému zranění. Záběry z místa ukazují hustý černý kouř stoupající nad areálem festivalu ve městě Boom. Podle belgické veřejnoprávní stanice VRT bylo hlavní pódium téměř zcela zničeno. V době požáru se na místě nenacházeli žádní návštěvníci festivalu. Tisícovka pracovníků, kteří na místě pracovali, byla evakuována, informovala VRT.
Mluvčí festivalu Debby Wilmsenová uvedla, že mnoho pracovníků bylo otřeseno pohledem na shořelé pódium, jehož výstavba trvala několik let: „Bylo postaveno s obrovskou láskou a vášní.“ Festival elektronické taneční hudby měl odstartovat v pátek. Organizátoři ve svém prohlášení potvrdili, že kemp DreamVille se otevře podle plánu dnes ve čtvrtek a že tým „intenzivně pracuje na řešeních pro víkendový program festivalu“. „Zítra očekáváme 38 000 návštěvníků v DreamVille. Moc se na to těšíme,“ uvedla Wilmsenová.
„Uděláme všechno pro to, aby šlo o skvělý festival. Bude to bez hlavní stage – ale doufáme, že připravíme něco jiného. Zatím o tom ale nemohu říct víc,“ dodala.
Místní obyvatelka Morgan Hermansová, která žije poblíž areálu, řekla stanici CNN: „Viděla jsem obrovský oblak dýmu kousek od nás. Bylo to dost děsivé. Je to jedna z největších událostí roku. Naše město je maličké, takže přivítat lidi z celého světa je šílené a zábavné. Je to velká věc, takže všichni v Boom byli pár vteřin opravdu vyděšení,“ dodala Hermansová.
Místní policie potvrdila požár na platformě X a vyzvala obyvatele, aby se vyhýbali kouři a nebránili v zásahu záchranným složkám. Podle stanice VRT zatím není jasné, co požár způsobilo.
-
Zemřel nejstarší maratonec světa, bylo mu 114 let. Nepřežil srážku s autem
16. červenec 2025Nejstarší maratonec světa, britský Ind Fauja Singh, zemřel ve věku 114 let. Důvodem ovšem nebyl jeho úctyhodný věk. Nepřežil pondělní srážku s autem. Řidič Singhovi nepomohl a z místa ujel. Atlet zemřel po převozu do nemocnice. Neštěstí se stalo při návštěvě jeho rodné vesnice ve státě Pandžáb na severozápadě Indie.
Singh v roce 2011 uběhl maraton v Torontu a stal se nejstarším mužem, který 42 kilometrů dlouhý závod dokončil. Bylo mu tehdy 100 let. Zápisu do Guinessovy knihy rekordů se ale nedočkal, protože nenašel rodný list, který by jeho věk potvrzoval. V roce 2012 podle kanadské veřejnoprávní CBC dokonce nesl pochodeň na Olympijských hrách v Londýně.
Indická sekce britské BBC píše, že Singh začal běhat ve věku 89 let, aby se vyrovnal s depresemi po náhlé smrti své manželky a syna. Ten zahynul při práci na poli, když ho při bouři zasáhl kus plechu. Právě zemědělství se s rodinou celý život věnovali.
Za svou běžeckou kariéru si vysloužil mnoho obdivu. Vzpomíná na něj i indický premiér Naréndra Módí. Podle něj byl Singh mimořádně inspirativní a motivoval indickou mládež ke sportu. „Byl to výjimečný sportovec s neuvěřitelným odhodláním. Jeho úmrtí mě bolí. Myslím na jeho rodinu a bezpočet obdivovatelů po celém světě,“ cituje z Módího kondolence CBC.
-
Místo drobných za vratný obal účast v loterii. Zájem o vracení lahví zvyšuje vidina vysoké výhry
16. červenec 2025Kanada přemýšlí o inovaci systému zálohovaných lahví. Psychologové z University of British Columbia ve Vancouveru přišli se zajímavým experimentem. Lidem místo fixní 10centové částky za obal nabídli šanci na vítězství v loterii. Ukázalo se, že zájem o zálohování vzrostl.
Na výzkum, který se konal v několika obchodních centrech ve Vancouveru a na festivalu jídla v Albertě, upozorňuje server Ekonews. Účastníci dostali na výběr ze dvou možností. Buď za lahev dostali 10 centů, nebo je organizátoři zařadili do slosování. Právě o tuto variantu by velký zájem. Zákazníci mohli v loterii vyhrát 1 dolar s pravděpodobností 1:10. Úplně nejvyšší možná výhra dosahovala 1 000 kanadských dolarů se šancí na úspěch v poměru 1:10 000. Mezi lidmi byl právě o tuto možnost největší zájem.
Podle environmentálního psychologa Jiayinga Zhaoa nejsou zjištění vůbec překvapivá. „Lidé dávají přednost malé šanci vyhrát velkou částku před malým garantovaným ziskem. Tento poznatek jsme aplikovali na současný systém recyklačních poplatků a zafungoval skvěle,“ cituje Zhaoa magazín Anthrophocene.
Vědci taky zjistili, že lidem nevadilo, když nevyhráli. Radost jim dělala představa, že by třeba mohli zbohatnout. Podobný systém už funguje ve Skandinávii. Norové si můžou vybrat, jestli si u pokladny odečtou zálohu z ceny nákupu, pošlou peníze na charitu, nebo se zapíšou do loterie, řekla Ekonews mluvčí Iniciativy za zálohování Kristýna Havlingerová. Češi by podle ní nejdřív měli se zálohováním začít a pak až vymýšlet, jak systém vylepšit. U nás se zatím vracejí jen skleněné obaly. PET lahve a plechovky měly do systému přibýt v roce 2026, vládní poslanci ale nezvládli bod zařadit na program jednání, a tak se o něm nehlasovalo. Opozice dlouhodobě vystupuje proti.
-
Británie si musí zvykat na extrémní počasí. Je to nový normál
16. červenec 2025Britské ostrovy se v posledních letech stále častěji potýkají s extrémním počasí. Na největším evropském souostroví taky rekordně prší. Tento trend znepokojuje tamní meteorology. Věnovali se mu proto v rozsáhlé studii. Na základě výsledků prohlásili prudké bouře i neobvykle vysoké teploty za nový normál.
Zprávě meteorologické služby Met Office se věnuje veřejnoprávní BBC. Podle ní se průměrná teplota na ostrovech od roku 1961 zvedla o 1,24 stupně celsia. Od 80. let roste tempem asi 0,25 stupně za desetiletí.
BBC ale upozorňuje, že už letos část hodnot neplatí, protože padly nové rekordy. Týká se to Walesu, Skotska, Severního Irska i Jižní Anglie. Třeba anglické hrabství Yorkshire minulý týden zakázalo zavlažování z vodovodního řádu, protože za sebou má nejsušší jaro za posledních 132 let.
Server ITV upozorňuje, že nárůst srážek povede k častějším povodním. BBC připomíná třeba záplavy v lednu 2024, které zasáhly Shakespearovo rodiště Stratford, a město kvůli nim muselo zrušit několik divadelních představení. Zpráva taky zdůrazňuje, že hladiny moří v Británii stoupají rychleji, než je celosvětový průměr.
-
Rostliny vydávají zvuky a zvířata je slyší. Reagují na ně třeba moli, zjistili vědci
15. červenec 2025Výzkumný tým z Telavivské univerzity přinesl přelomové zjištění. Některá zvířata reagují na zvuky, které vydávají rostliny, když jsou ve stresu. Třeba samičky molů v experimentu přestaly klást vajíčka na rajčata, která vydávala „zvuky nepohody“. Podle všeho vyhodnotily, že rostlina není zdravá.
Zatímco lidé tyto zvuky zachytit nedokážou, mnozí živočichové – včetně hmyzu, netopýrů nebo některých savců – toho schopni jsou. Nejde ale o řeč v lidském slova smyslu. Zvuky vznikají fyzikálními procesy, které nastávají například při dehydrataci rostliny. Informoval o tom web BBC.
„Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo doložit, že zvíře reaguje na zvuk, který vydává rostlina,“ uvedl profesor Yossi Yovel, jeden z autorů studie.
Vědci nejprve nahráli ultrazvukové projevy vystresovaných rajčat a následně sledovali chování samiček molů. Ty běžně kladou vajíčka na zdravé rostliny, aby se jejich larvy mohly dobře vyvíjet. Když ale slyšely nahrávku rajčete „volajícího o pomoc”, vyhodnotily rostlinu jako rizikovou a pro kladení vajíček si zvolily jiné místo.
Výzkumníci přitom vyloučili, že by šlo o reakci na vizuální nebo čichové podněty – rozhodujícím faktorem byl skutečně zvuk.
Tým z Tel Avivu se domnívá, že rostliny by mohly tímto způsobem nejen komunikovat se zvířaty, ale možná i mezi sebou navzájem. Mohly by si například sdělovat, že jsou ve stresu, nebo varovat okolní vegetaci před suchem.
„Pokud to tak opravdu je, pak si rostliny a zvířata v rámci společného vývoje vypěstovaly schopnost tyto zvuky vydávat a vnímat – a to k vzájemnému prospěchu,“ uvedla profesorka Lilach Hadany, spoluautorka studie.
Podle BBC chtějí vědci ve výzkumu pokračovat – plánují testovat další druhy rostlin i zvířat, aby lépe porozuměli tomu, jak rozšířená tahle „tichá komunikace“ v přírodě skutečně je.
-
Svět už ví, jak vypadá nový Harry Potter. HBO zveřejnilo první fotku herce pro seriálovou adaptaci
15. červenec 2025Natáčení očekávaného televizního seriálu Harry Potter od HBO bylo oficiálně zahájeno. Společně s tím zveřejnila stanice první fotografii hlavní postavy, jedenáctiletého Dominica McLaughlina, který hraje mladého čaroděje. Informoval o tom web Euronews.
Na snímku má na sobě Dominic ikonickou uniformu školy čar a kouzel v Bradavicích, kulaté brýle a na čele světoznámou jizvu. Reakce fanoušků směrem k obsazení byly na internetu spíše pozitivní. Někteří ale dál vyjadřují lítost nad tím, že na projektu spolupracuje i kontroverzní J.K. Rowlingová, autorka původních knih, která je zároveň výkonnou producentkou série.
Kontroverze provází i samotný nápad na nový seriál. Někteří fanoušci vyjádřili na sociálních sítích skepsi. „Tohle je série, o kterou nikdo nestál. I moje neteře milují původní verzi, nepotřebují novou,” zaznělo v jednom z komentářů. Jiní přirovnali nový projekt ke snaze vydělat na oblíbené značce. Ale i mezi kritiky se objevují hlasy, které se snaží debatu klidnit a vyzývají ke shovívavosti vůči dětským hercům: „Prosím, buďme k těm dětem laskaví a nezničme jim život jen proto, že jsou součástí nové verze.”
V hlavních rolích se objeví zmiňovaný Dominic McLaughlin jako Harry Potter, Arrabela Stanton jako Hermiona Grangerová nebo Alastair Stout jako Ron Weasley. Kromě dětských herců bude v seriálu i řada známých jmen. Paapa Essiedu ztvární Severuse Snapea, John Lithgow se představí jako Albus Brumbál a Katherine Parkinson jako Molly Weasleyová. Mezi čerstvě oznámenými jmény jsou například Rory Wilmot (Neville Longbottom), Amos Kitson (Dudley Dursley), Louise Brealey (Madam Hooch) a Anton Lesser (Ollivander).
Seriál se natáčí ve Warner Bros Studios v britském Hertfordshire, tedy na stejném místě, kde vznikalo i všech osm filmových adaptací. HBO slibuje, že tentokrát budou mít tvůrci dostatek prostoru, aby se obšírně věnovali také dějovým linkám, které se do filmů nevešly.
Do produkce se zapojilo i několik zkušených jmen z oceňovaného seriálu The Crown, včetně kameramana Adriana Goldmana a maskérky Cate Hall. První série by měla být uvedena v roce 2027, symbolicky v době, kdy si svět připomene 30 let od vydání první knihy Harry Potter a Kámen mudrců.
-
První žena na cestě přes celý americký kontinent. Od kanadských hranic jí dělí poslední kilometry
15. červenec 2025Lucy Barnard, australská dobrodružka, spisovatelka a filmařka, má před sebou poslední kilometry k dosažení Kanady. Ta je dalším milníkem na její bezprecedentní pěší cestě, která vede z nejjižnějšího cípu Jižní Ameriky až na nejsevernější bod Aljašky. Výprava trvá už osm let – zahájila ji v roce 2017 a teď se nachází pouhých 150 kilometrů od hranic s kanadskou provincií Alberta.
Australanka vyrazila z argentinského města Ushuaia a dosud prošla 12 zemí, vystřídala 22 párů bot a čelila pandemii i osobním krizím. Jejím cílem je stát se první ženou na světě, která pěšky projde celý americký kontinent od jihu k severu. „Je to ohromující, když se podívám zpět na to, jak daleko jsem došla,” řekla v rozhovoru pro pořad As It Happens. „Za tu dobu se mi změnil život. Je to vzrušující i děsivé zároveň.“
Jak uvádí CBC, touto trasou prošli dosud pouze tři muži. Celou trasu od jižního cípu Argentiny až na sever Aljašky zvládl jen britský dobrodruh George Meegan v roce 1983 – tehdy mu to trvalo sedm let.
„Myslím, že je to typicky australské. Prostě to zkusit, pro zábavu, a zjistit, kam až dojdeš,“ říká Lucy Barnard. Na cestě ji provází její pes Wombat, který jí pomáhá překonávat největší výzvu – samotu.
Na začátku výpravy plula mezi delfíny, velrybami a tuleni, procházela přes starověké incké cesty, mluvila s místními lidmi a také pomáhala vědcům – sledovala například mořské želvy nebo odebírala vzorky vody v ledovcových oblastech. „Tahle cesta mě opravdu obohatila,“ dodává. V roce 2020 musela kvůli pandemii covidu cestu přerušit a strávit dva roky doma v Austrálii. Nedávno jí také zdrželo komplikované vyřizování víza ve Spojených státech.
Během pochodu prodělala mimo jiné infekci způsobenou amébami nebo tzv. zákopovou nohu z dlouhodobého pobytu ve vlhkém prostředí. V postupu ale nepolevila. Bez podpory přátel, sledujících na sociálních sítích a nezištné pomoci lidí, které potkává po cestě, by to ale podle ní nešlo. Důležitým momentem pro ni bylo také setkání s partičkou mužů, kteří se jí smáli, když jim vyprávěla o svém cíli. „Řekli mi, že nepřekročím ani tisíc kilometrů. To mě donutilo dokázat pravý opak.“
Lucy Barnard se chystá během dvou týdnů překročit hranice Kanady přes Glacier National Park do národního parku Waterton Lakes. Kanada bude třináctou a poslední zemí jejího putování, než se opět vrátí na sever Spojených států, kde ji čeká finální úsek do Utqiaġviku na Aljašce.
Za své výkony získala ocenění Adventurer of the Year 2024 od Australian Geographic Society. Její pes Wombat byl zase vyhlášen Psím dobrodruhem roku.