Příští pondělí začne sederovou večeří osmidenní židovský svátek Pesach
Od zítřka za týden, v pondělí 14. dubna večer, začíná slavnostní sederovou večeří osmidenní židovský svátek Pesach – Svátek překročení.
Název svátku Pesach je odvozen od hebrejského slova „pasach“ – „překročil“. Jak uvádí Bible, Hospodin těsně před východem synů Izraele z Egypta překročil obydlí Izraelitů a jejich prvorozené nechal při životě.
Naproti tomu prvorození v domech Egypťanů umírali. To byla poslední, desátá egyptská rána, po níž zpupný faraón propustil Hospodinův lid z otroctví.
Proto je svátek Pesach nazýván též Svátkem svobody, i když má ještě další názvy: Svátek jara, neboť vždy připadá na jarní měsíc nisan, nebo Svátek nekvašeného chleba. Tento název souvisí s tím, že synové Izraele museli spěšně opustit Egypt, a nemohli tudíž čekat, až těsto vykyne, aby si upekli chléb na cestu. Proto s sebou vzali jen mouku a vodu a až na poušti pekli nekvašené chlebové placky macot neboli macesy.
Svátek Pesach Židé zahajují slavnostní sederovou večeří, která probíhá podle stanoveného pořádku – hebrejsky sederu, odtud její název. Během této symbolické hostiny účastníci čtou Pesachovou hagadu, knihu, v níž jsou shromážděny biblické i tradiční mimobiblické úryvky související s exodem synů Izraele z Egypta.
Na počátku večeře její nejmladší účastník pronáší čtyři otázky začínající slovy: „Čím se tato noc liší od ostatních?“ Poté mu dospělí odpovídají.
Během večeře by měl každý z přítomných vypít čtyři poháry vína nebo vinného moštu. Děje se tak na památku čtyř slov, jimiž Hospodin podle Druhé knihy Mojžíšovy slibuje svému lidu vysvobození z otroctví: „Vyvedu vás, vysvobodím vás, vykoupím vás a vezmu si vás.“
Na slavnostní sederové míse leží symbolické pokrmy, které též připomínají onen historický okamžik východu z Egypta a to, co mu předcházelo. Pečený kousek masa s kostí symbolizuje pesachovou oběť beránka, vařené vejce je symbolem sváteční oběti.
Charoset - směs mletých ořechů, jablek, skořice a sladkého vína - představuje hlínu, z níž židovští otroci vyráběli cihly na stavbu faraónových měst Pitom a Ramses.
Dalším symbolickým pokrmem je hořká rostlina, kterou bývá salát či kousek křenu. Připomíná, že Egypťané Židům ještě zlovolně zhořčovali těžký úděl otroků. Na sederovém stole jsou ovšem také již zmíněné macot, macesy – nekvašený chléb, představující jídlo chudých.
Osmidenní svátek Pesach ve svém celku není jen připomínkou jedné dějinné události. V obecnějším smyslu symbolizuje cestu vedoucí z temnot otroctví ke světlu fyzické a duchovní svobody.
Tuto ideu stvrzuje i závěr sederové večeře, kdy se pronáší: „Příštího roku v znovuvybudovaném Jeruzalémě!“ Tato slova představují odvěkou víru Židů v úplné osvobození Hospodinova lidu, v příchod Mesiáše a znovuvybudování třetího jeruzalémského Chrámu.
