Když nám některá potravina vadí, poznáme to sami

28. duben 2014
Dobré odpoledne

Nutriční terapeutka Jitka Turňová v odpolední poradně uvedla, že nějakým druhem alergie na potraviny trpí přibližně 10 % populace, z čehož v dospělém věku jsou to asi jen 2 % lidí. „Na druhou stranu alergii můžeme mít na cokoliv, nejběžnější je alergie nebo nesnášenlivost mléka, ale třeba i na ryby, vajíčka, ořechy a další potraviny,“ vysvětluje Jitka Turňová.

Potravinová alergie se projevuje podobně jako alergie pylová. „Na kůži se mohou objevit puchýřky nebo místa se suchou kůží a podobně. Vyskytují se ale i typické projevy pro potravinové alergie, jako jsou bolesti břicha, nadýmání, plynatost, průjmy nebo zácpy,“ vypočítává terapeutka.

Nesnášenlivost na některé potraviny poznáme sami na sobě, když vyzkoušíme, jestli se tyto stavy po snězení určité potraviny opakují. „Při podezření na alergii nebo intoleranci se daná potravina úplně vyloučí a čeká se, co to s organismem udělá. Nebo se naopak do jídelníčku zařadí, a pak se také sledují reakce,“ dodala Jitka Turňová. Takový test se dá snadno provést například s mlékem. Pokud po konzumaci mléka dojde během půl hodiny až dvou hodin k nějaké reakci typu křečí v břiše, plynatosti nebo průjmu, je to pravděpodobně reakce přímo na mléko.

Alergie na některou z potravin může být i nebezpečná, ať jde o náhlý otok v dutině ústní nebo deficit nějakých enzymů v trávicím systému. „U celiakie jde o ohrožení života, když dojde k narušení trávení nebo zánětům trávícího systému, až po proděravění střev. Vždy je potřeba absolvovat testy, které prokáží, do jaké míry je třeba danou potravinu vynechat,“ míní Jitka Turňová.

Upozorňuje také na nahrazování kravského mléka sójovým mlékem. „Sója je sama o sobě velmi silný alergen, proto bych doporučila nezatěžovat organismus přísnými dietami, mohou více uškodit než pomoci.“

U celiakie je potřeba rozlišovat přirozeně bezlepkové potraviny a potraviny s velmi nízkým obsahem lepku. Máme-li celiakii, je lepší pořizovat si potraviny skutečně bezlepkové. Lepek si musíme ohlídat i u škrobu, pokud nejde o škrob kukuřičný nebo bramborový, může jít o škrob pšeničného původu, to však musí výrobci na obalech uvádět.

autor: dak

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.