Ocenění za výzkum černých děr

Podle informací NASA našla rentgenová družice Chandra v galaxii M51 zvané Vírová galaxie téměř 500 bodů silně zářících v rentgenovém oboru spektra. Většina z těchto objektů jsou vlastně dvojhvězdy, kde jeden člen této dvojice – buď neutronová hvězda, nebo řidčeji černá díra – k sobě přitahuje (vlastně krade) hmotu ze svého průvodce, druhé hvězdy. Tato hmota padající k černé díře nebo neutronové hvězdě se zahřívá na miliony stupňů a vydává silné rentgenové záření.

A právě tím se může prozradit černá díra: ať už ta hvězdná, jako ve zmíněném dvojhvězdném systému, nebo obří, supermasivní černá díra, jaké se nacházejí v centrech galaxií. Jak je totiž známo, černé díry samy o sobě nezáří, neunikne z nich žádné světlo. Dá se však pozorovat ona hmota, která na černou díru padá a vytváří kolem ní velmi horký, rotující disk nazývaný akreční. A ten vydává charakteristické záření. Za jeho modelování a výzkum získal doktor Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd Prémii Otto Wichterleho.