Procházka srpnovou oblohou: Měsíc bude nejblíže Zemi
Padající Perseidy letos nejspíš zčásti přesvítí Měsíc tři dny po úplňku. A nebude to úplněk ledajaký!
Hvězdná mapa čítá 88 souhvězdí. Plochy obrazců se ale velmi liší. Vůbec nejmenším souhvězdím je Jižní kříž, naopak celou třetinu oblohy zaujímá souhvězdí Hydra, ovšem jen s jednou jasnější hvězdou. Na naší srpnové obloze patří k nejjasnějším hvězdám Vega v souhvězdí Lyry, Deneb v Labuti a Altair v Orlu – rýsují nám dobře známý „letní trojúhelník“. Modrobílá Vega téměř v nadhlavníku je obr se svítivostí jako 60 000 Sluncí. Kousek od ní rozpíná svá křídla Labuť. Hvězda v její hlavě, Albireo, je krásná dvojhvězda, kterou velmi dobře uvidíme i malým dalekohledem. Obě barevně dobře odlišitelné složky jsou od sebe vzdáleny 34 úhlových vteřin. K Albireu to máme asi 400 světelných let daleko. Jižně od Labutě je Orel. Přes něj se dostaneme na jihozápad ke Střelci a Štíru. Na jihozápadě spatříme také souhvězdí Herkules a Hadonoš, níž na západě pak Pastýře s hvězdou Arkturem.
Tipem na pohled do hlubokého vesmíru může být pro tyto dny planetární mlhovina M27 zvaná také Činka – stačí nám na ni triedr, namířený do nenápadného souhvězdí Lištičky jižně od Labutě.
Z planet postrádáme v srpnu Merkur, v horní konjunkci ho přezáří Slunce. Venuše svítí ráno nízko nad východem, tamtéž můžeme v druhé polovině měsíce hledat i Jupiter. Rudá planeta Mars se ocitne večer nízko nad jihozápadním obzorem, podobně jako Saturn. Uran a Neptun budou pozorovatelné kromě večera většinu noci. A když už je řeč o planetách, dovolím si malou pietní připomínku. Před osmi lety, 24. srpna 2006, astronomové z celého světa na zasedání v Praze vyškrtli Pluta ze seznamu planet. Odsouzenec se o měsíc později ocitl v katalogu planetek. Inu, na velikosti záleží…
Pojďme ještě k úkazům. Perseidy s jejich maximem očekáváme po půlnoci z 12. na 13. srpna, pozorování ale bude kazit Měsíc tři dny po úplňku, jinak bychom mohli vidět v průměru kolem 70 meteorů za hodinu. Roj tvoří proud drobných prachových částic z jádra komety Swift-Tuttle.
18. srpna brzy ráno v červánkách na východě můžeme zahlédnout velmi těsné přiblížení Venuše a Jupiteru, konjunkce pak nastane v 7 hodin letního času, tedy už za bílého dne. Tamtéž, ráno 23. a 24. srpna, uvidíme pěkné seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše. O den později, tedy 25. srpna, zaujme pozorovatele konjunkce Marsu se Saturnem; nastane kolem 22. hodiny nad jihozápadním obzorem. Zajímavou podívanou můžeme čekat i 31. srpna v deset hodin večer, se Saturnem bude v konjunkci pro změnu Měsíc.
A na závěr jako vždy měsíční fáze. 4. srpna první čtvrť, 10. srpna úplněk. Pro zajímavost - bude letos největší. Ve 20 hodin se totiž Měsíc ocitne nejblíž Zemi – bude přesně 356 896 km daleko. O týden později bude pak v poslední čtvrti a v novu 25. srpna. Ať už budete kdekoli, přejeme hezké toulky létem i hvězdnou oblohou!
Vysíláno v Planetáriu č. 31/2014, 2. srpna.
Pravidelná rubrika Procházka oblohou se vysílá každé první Planetárium v měsíci.
