Jan Žemla, ředitel a dramaturg Janáčkovy filharmonie Ostrava
Janáčkovu filharmonii Ostrava povede už třetí sezónu 33ti letý Jan Žemla, kromě ředitelského postu také dramaturg tohoto orchestru.
Do svého příjezdu do Ostravy v roce 2012 byl úzce spojen s Brnem, kde spolupracoval s Davidem Marečkem. Za dva roky svého působení v Ostravě podnikl s Janáčkovou filharmonií mnoho zahraničních zájezdů a díky koncertům v multifunkční aule GONG v Dolní oblasti Vítkovic otevřel svět klasické hudby široké veřejnosti. Jak slaví Janáčkova filharmonie v tomto roce své šedesátiny? Jak bude vypadat po stránce dramaturgické nová sezóna? Proč si do role nového šéfdirigenta orchestru vybral právě Heiko Mathiase Förstera a jak se daří „vážné“ hudbě právě v Ostravě? Ptala se v Telefonotéce 20. srpna hostitelka Renáta Spisarová.
Z Brna do Ostravy aneb Jak se řídí filharmonie?
Hostem Telefonotéky byl Jan Žemla, který byl před dvěma lety zvolen ředitelem Janáčkovy filharmonie Ostrava. Ta letos oslavuje své 60. narozeniny, i když svůj prapočátek má v roce 1929, kdy vznikla coby rozhlasový orchestr. Prvním dirigentem v roce oficiálního začátku orchestru (1954) byl Otakar Pařík. Telefonotéka se nesla v duchu nejzajímavějších momentů z historie Janáčkovy filharmonie Ostrava, ale také jejích výhledů do budoucna. Jan Žemla představil nového šéfdirigenta orchestru, kterým bude od sezóny 2014/15 Heiko Mathias Förster (nynější hudební ředitel Nové filharmonie Vestfálsko) a upozornil na dramaturgické zvláštnosti následující sezóny, ve které kromě tradičních symfonických cyklů nebude chybět cyklus koncertů v industriálním prostoru Dolní oblasti Vítkovice v aule Gong, programy pro rodiny s dětmi nebo účast orchestru na festivalu současné hudby Ostravské dny. Nastolili jsme otázky úspěšného řízení orchestru v dnešní době, zahraničních zájezdů, získávání kvalitních hráčů i financí od sponzorů, přitažlivé dramaturgie a hlavně plných koncertních sálů.
Jan Žemla se narodil před 33 lety v Brně, žije v Drnovicích u Lysic na jižní Moravě. Po absolvování Gymnázia v Boskovicích navštěvoval Konzervatoř v Brně. V roce 2009 získal na Masarykově univerzitě v Brně v oboru hudební věda titul magistra, nyní pokračuje na této univerzitě v doktorském programu. Ještě během studií nabíral praxi jako pedagog na ZUŠ v Boskovicích, od roku 2007 působil jako programový manažer – vedoucí oddělení koncertních činností a dramaturgie Filharmonie Brno.
Jan Žemla je velkým příznivcem klavírní hry, a proto budou v Telefonotéce převažovat zvučná jména klavíristů, zejména těch, kteří v příští sezóně s Janáčkovou filharmonií účinkují – Kirill Gerstein, Olga Kern, Anna Shelest nebo Martin Kasík. Nebude chybět hudební hlavolam, ale ani otázka, jak se brněnský rodák sžil se svérázným ostravským prostředím, s městem, kde se netleská zadarmo.
(Renáta Spisarová pro Týdeník rozhlas)
Nejposlouchanější
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Alois Jirásek: Lucerna. Pohádka nejen o tvrdohlavém mlynáři a jeho milované Haničce
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění, o lidských vášních a bohu
-
Vigilie, Cesta na jitřní, Ponocný a další povídky Jana Čepa
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.