Ubývající soukromí je na internetu dobře vidět, jedná se o širší trend
Sociální sítě jsou stále více v kurzu. Profil na Facebooku má téměř jeden a půl miliardy lidí na zeměkouli, v Česku jsou to asi 4 milióny dvě stě tisíc lidí. Rostou i počty uživatelů Twitteru a také dalších sítí, například těch, které sdružují vědce. Sociální sítě se tak stávají ohromnými úložišti informací a také dat.
Letošní rok přinesl ohledně internetu a sociálních sítí zajímavé objevy: Jednak se přišlo na to, že společnost Facebook v roce 2012 použila své uživatele jako výzkumný materiál, když manipulovala příspěvky, které se jim objevovaly na jejich hlavních stránkách, takzvaných zdech. A pak je tu také květnový rozsudek Soudního dvora EU ve sporu španělského občana pana Gonzálese a společnosti Google, ze kterého vyplývá, že provozovatel internetového vyhledávače je odpovědný za zpracovávání osobních údajů, které se nacházejí na internetových stránkách zveřejněných třetími osobami.
Odborník na analýzu dat ze sociálních sítí Josef Šlerka k tomu podotýká:
„Trendem je, že se stáváme předměty katalogizací. A na internetu je to dobře vidět.“
Jeden příklad za všechny:
„Na Českém rozhlase Plus jsem slyšel v pořadu Pro a proti o analýzách užívání návykových látek z odpadů. Umožňuje to detekovat spotřebu drog v daném místě. Dotyčná pracovnic laboratoře nadnášela etický problém, zda podobné analýzy dělat třeba z odpadu základních škol nebo středních škol. Na jedné konkrétní škole? Na všech? Má takový typ informací právo lokalizovat?“
Jedním z témat, které řešili tzv. hacktivisti na 10. ročníku konference HOPE X ve Spojených státech, byla vzrůstající nedůvěra občanů vůči tomu, jak stát zachází s daty, která se jich týkají. Zdrojem nedůvěry je zejména Národní bezpečnostní agentura (NSA). Její databáze prý čítá přes 850 miliard záznamů, vyhledávat v nich údajně umí výkonný prohlížeč na způsob Googlu, o kterém se veřejně poprvé zmínil Edward Snowden.
