Jejich cestu sledoval celý svět. Východní Němci mohli konečně na Západ

Největší audioportál na českém internetu

trabant | Foto: licence Creative Commons Attribution-Noncommercial-Share Alike 3.0, Deutsches Bundesarchiv

Jejich cestu sledoval celý svět. V září 1989 mohli východní Němci konečně na Západ

V září 1989 otevřelo Maďarsko železnou oponu a tisíce občanů Německé demokratické republiky, kteří se o to do té doby pokoušeli nelegálně, mohli volně emigrovat přes Rakousko na Západ. Předznamenalo to pád Berlínské zdi i komunismu v Evropě.

Východní Němci čekali v Maďarsku na příležitost překročit hranice do Rakouska. Západoněmečtí a maďarští politici jim ji vyjednali.

„Maďarská vláda se jednostranně rozhodla dočasně pozastavit platnost příslušných bodů mezivládní dohody mezi Maďarskem a NDR a umožnila občanům, kteří se ilegálně zdržují v Maďarsku, vycestovat do zemí, které jsou ochotny je přijmout,“ vysílal 11. září 1989 Československý rozhlas.

Úprk východoněmeckých občanů sledoval jeho budapešťský zpravodaj: „Přijížděla a odjížděla auta označena západoněmeckými poznávacími značkami, železnice přichystaly devět vlaků z Budapešti přímo do NSR. Jiní jedou po své ose. První bývalý občan NDR se objevil na hranici v Pasově o třetí hodině a páté minutě, vzdálenost 400 kilometrů překonal za dvě a půl hodiny. Ne v trabantě, ale ve sportovním kupé japonské značky Toyota.“

Socialistický tábor přestal existovat, hodnotí dnes Maďar žijící v Praze

Jen v prvních dvou dnech odešlo asi 14 tisíc východních Němců. Jejich cestu z komunistické NDR přes Československo, Maďarsko a Rakousko do západního Německa sledoval celý svět. Samotná NDR samozřejmě velmi nelibě.

„Všechny deníky v NDR upozorňují na fakt, že Maďarsko porušilo mezinárodní dohodu. V roce 1969 se zavázalo, že bez souhlasu NDR neumožní jejím občanům vycestovat do západních zemí,“ informoval Československý rozhlas.

minové pásmo a ostnaté dráty železné opony

„Ostatní země bloku pomáhaly těm zemím, které měly problémy. Bylo jasné, že se Maďarsko snaží o vlastní zahraniční politiku. A nebylo ochotné respektovat závazky, které by mu bránily,“ komentuje historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

„Otevření hranic bylo bouchnutí ve střední Evropě. Byl jsem na to hrdý, protože šlo o velký moment. Socialistický tábor přestal existovat a to byl velký skok,“ říká Maďar Béla Szaló, který od konce 60. let žije v Praze.

autor: jas