Za popularizaci vědy a výzkumu ocenila AV ČR tři špičkové badatele
Tři vědci, kteří umí výsledky svého bádání podat poutavou formou i laické veřejnosti, letos převzali Cenu předsedy Akademie věd České republiky za propagaci či popularizaci výzkumu. Oceněn byl geolog Aleš Špičák, který prozkoumává zemské hlubiny, lovec záhad – chemik Michael Londesborough a překladatel starobylých jazyků Jiří Prosecký.
Významný orientalista se zaměřuje hlavně na mrtvé jazyky Předního východu.
„Zabývám se literárními památkami ze starověké Mezopotámie, především památkami, které jsou psány v semitských jazycích, ve dvou dialektech babylonštiny. V dialektu severním – v asyrštině a v dialektu jižním, to znamená v babylonštině,“ přiblížil Prosecký.
Dochovala se řada písemností jako mýty, modlitby, zaříkání nebo rituály. Jiřímu Proseckému se podařilo do češtiny přeložit například Epos o Gilgamešovi.
Akademie věd ocenila tři špičkové badatele za to, že popularizují vědu a výzkum
„Je to dílo, které vypráví o cestě lidského individua za poznáním, o jeho intelektuálním nebo duchovním růstu a o poznání, že lidský život má své limity,“ vysvětlil badatel Orientálního ústavu.
Aby mohl překládat akkadštinu nebo sumerštinu, musel nejprve proniknout do světových jazyků. Kromě angličtiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny se Jiří Prosecký neobešel ani bez základní znalosti biblické hebrejštiny a spisovné arabštiny. Na Univerzitě Karlově vystudoval také klínopis.
Předseda AV ČR: Popularizace je nezbytná
„Překlad je dost obtížný, protože tam jde samozřejmě o to najít klíč, aby člověk dokázal překlopit způsob myšlení a vyjadřování starověkých lidí do způsobu vyjadřování, který je blízký a pochopitelný dnešnímu člověku. Je tam řada termínů, které jsou v podstatě do češtiny nebo do jakéhokoliv moderního jazyka nepřeložitelné,“ upozornil oceněný vědec.
Právě za to, že Jiří Prosecký dokáže českým čtenářům a hlavně studentům gymnázií velmi srozumitelně zprostředkovat myšlení starých civilizací, získal Cenu předsedy Akademie věd.
„Je to ocenění, které dává najevo, že bez propagace a popularizace vědy by za chvíli žádná věda nebo příliv mladé krve do vědy nebyl,“ myslí si šéf vědecké instituce Jiří Drahoš.
Cenu uděluje Akademie věd každoročně, a to maximálně třem špičkovým popularizátorům. Každý z laureátů dostane 165 tisíc korun.