Tanky, barikády a vojáci se samopaly. Rumunská revoluce nebyla sametová

Do centra Temešváru přišlo několik tisíc lidí – stáli na vozovce, trávníku i na schodech katedrály. Demonstranti obsadili oblastní sekretariát Komunistické strany Rumunska a z oken vyházeli spoustu listin, brožur a také obrazů prezidenta Nicolaea Ceausesca.

Zástupy lidí přišly od domu evangelického faráře Lászla Tőkése, kterého se snažily chránit, aby ho neodvedla tajná policie.

Nakonec se ukázalo, že nešlo jen o obranu jednoho faráře, kterému zakázali vykonávat kněžskou službu.

Rumuni nebudou střílet do Rumunů, věřili demonstranti

„Svobodu! Pryč s Ceausescem!“ skandovali lidé. Proti davu demonstrantů tehdy stáli ve dvou řadách vojáci se samopaly. Lidé proti nim naskládali barikády z odpadkových košů, které posbírali na náměstí. Když vojáci vyzvali k vyklizení náměstí, hrozilo, že budou střílet. Demonstranti se uklidňovali – Rumuni přece nebudou střílet do Rumunů.

Lidé pískali a couvali. Na náměstí vjely tanky a vojáci začali střílet do vzduchu. Mířili ovšem také proti davu. Lidé se obraceli a snažili se utéct. Situace začala být nebezpečná. Nikdo nečekal, že vojáci začnou střílet.

Nicolae Caeusescu|foto: licence Public Domain (eng), Poşta Română

Politické a společenské změny v Československu se označují jako sametová revoluce, protože při nich nikdo nezahynul. V Rumunsku stál pád diktátorského režimu více než tisíc životů.

Demonstrace začaly v Temešváru. Poté, co tam vojáci stříleli do davu, se zprávy o zabitých a zraněných roznesly po celé zemi. V Bukurešti se snažil situaci zklidnit šéf rumunských komunistů Nicolae Caeusescu.

Čtěte také

Uvěřili Rumuni prezidentovi?

Na Palácovém náměstí v Bukurešti před sídlem rumunské komunistické strany se 21. prosince 1989 sešlo asi 100 tisíc lidí. Mávali rudými a rumunskými vlajkami Někteří si s sebou vzali i velké fotografie Nicolaa Ceausesca a jeho ženy Eleny.

Prezident Rumunska promluvil z balkónu. Poděkoval zejména organizátorům manifestace za výbornou přípravu shromáždění. Lidé po chvíli začali odhazovat transparenty a vlajky. Někteří utíkali z náměstí, jiné se tlačili ke vchodu do budovy komunistické strany. Nebylo vidět, co se děje, ale i prezident se zdál zmatený.

Nicolae Ceausescu v projevu slíbil zvýšení minimální mzdy, důchodů a sociálních dávek. Odezva na jeho slova přišla jen z předních řad. Nevypadalo to, že by se všichni na náměstí nechali přesvědčit tím, co prezident řekl.