Bratr bojoval za svobodu, chtěl jsem udělat totéž. Příběh Jaroslava Vrzaly
Jaroslav Vrzala odešel po únoru 1948 do exilu, aby se zapojil do odboje proti komunistickému režimu. Od roku 1958 pracoval jako redaktor českého vysílání francouzského rozhlasu. Do ČR jezdí od listopadu 1989, natrvalo se zde neusadil. Připravil Adam Drda.
Novinář a exilový protikomunistický aktivista Jaroslav Vrzala je dalším hrdinou Příběhů 20. století. Ty jsou tentokrát věnovány jeho vzpomínkám.
Narodil se v roce 1926 v moravské selské rodině. Vystudoval zemědělsko-technickou školu, v 19 letech začal pracovat na Státním statku v Chropyni a poté působil ve správě Arcibiskupských statků v Kroměříži.
Po okupaci patřil k lidovecké mládeži (vedl oblastní organizaci v Kroměříži), a když komunisté v únoru 1948 získali v Československu moc, rozhodl se, že zemi opustí.
Vedl ho mimo jiné příklad staršího bratra, armádního důstojníka, který za války bojoval ve Francii i na Dukle: „Vyprávěl nám o poměrech na Západě a v Sovětském svazu. Šel mi příkladem, po okupaci odešel bojovat za Československo, rozhodl jsem se udělat totéž.“
Jaroslav Vrzala odcházel s kamarádem v březnu 1948 přes Šumavu ilegálně na Západ – a dostal se do sběrného uprchlického tábora v Řezně.
Původně měl v úmyslu pokračovat do Ameriky, nakonec však využil francouzskou nabídku a pracoval jako pomocník na statku v Normandii. Působil pak v různých dělnických povoláních, žil v Paříži a postupně se víc a víc zapojoval do společenského života.
V letech 1952–1960 byl Vrzala místopředsedou Mezinárodní unie mladých křesťanských demokratů. Roku1955 se stal generálním tajemníkem Rady svobodné mládeže a spoluvydavatelem časopisu Svobodná mládež, určeného k informování mladých lidí o situaci za železnou oponou.
Účastnil se také protestů proti sovětskému zásahu v Maďarsku v roce 1956 a patřil k organizátorům protestního pochodu Paříží od Boulevard Saint-Michel po Champs-Elysées až do sídla Francouzské komunistické strany:
„Dorazili jsme k sídlu komunistické strany, kde už čekal kordon četníků, podařilo se nám proniknout do budovy, někdo se dokonce pokusil budovu zapálit. Ovšem uvnitř se nám postavili, začali nás ,bombardovat‘ olověnými odlitky z tiskáren, strhla se bitka, nakonec bylo asi 140 raněných.“
V roce 1958 nastoupil Jaroslav Vrzala na místo redaktora českého vysílání francouzského rozhlasu, později též spolupracoval s Pavlem Tigridem v revue Svědectví, vydával časopisy Nové obzory a Rozmach.
Celý příběh Jaroslava Vrzaly si poslechněte nahoře v článku nebo v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
