Kdy zvítězí solární energie nad fosilními palivy?
Někteří technologičtí vizionáři předpovídají, že by se tak mohlo stát už za 15 let, tedy kolem roku 2030.
Za průmyslový rozmach posledních 200 let vděčíme zejména spalování fosilních paliv. Omezenost jejich zásob na Zemi a zároveň negativní vlivy jejich spalování na životní prostředí však znamenají, že touto cestou nebude možno jít věčně. Jaderná energie nebo energie z vodních elektráren přitom zatím nejsou postačující náhradou.
Ekonomické parametry solární energie ale zatím nebyly pro běžné ekonomické použití příznivé. Fotovoltaické panely jako takové jsou vlastně původně vedlejším produktem prvních letů do vesmíru. Při nasazení v kosmu byly totiž často jediným zdrojem elektrické energie, a tak nevadila jejich poměrně vysoká cena.
Mezitím uběhlo několik desítek let a technologie solárních panelů dospěla. Tradiční křemíkové fotovoltaické panely ustupují jiným materiálům a původní drahá vakuová technologie je nahrazována mnohem levnějším tiskem tenkých vrstev. Objevují se také solární panely na bázi kvantových teček. Cena panelů postupně klesá a zároveň stoupá jejich účinnost. V současné době je již fotovoltaika levnější než solárně-termální elektrárny, v nichž slunce mění vodu na páru. Existují již také některé oblasti na světě, kde je nedotovaná cena solární energie porovnatelná s cenami energie z jiných zdrojů (je zde dosaženo stavu tzv. “grid parity”).
Mezi vizionáři, kteří předpovídají úspěšný boom solární energie v příštích dekádách, jsou například technologický magnát Elon Musk, poradce firmy Google a průkopník umělé inteligence Ray Kurzweil a přední technologický leader a manažer ze Silicon Valley, Tony Seba. Posledně jmenovaný ve své knize Clean Disruption of Energy and Transportation (volně přeloženo “Ekologický průlom v energetice a dopravě”) předpovídá masivní nástup elektromobilů a solární nebo větrné energie kolem roku 2030. Ke stejnému datu dospěl nezávisle také Ray Kurzweil. A protože v té době již bude většina nových elektromobilů schopná automatického řízení, autor také předpokládá, že postupně zmizí i dnešní nutnost osobního vlastnictví auta nebo taxislužba. Většinu aut si prostě před jízdou zavoláme, pronajmeme si je na dobu určitou a poté samy odjedou za dalším zákazníkem. Počty aut i parkovacích míst ve městech pak klesnou asi na pětinu. Většina nabíjecích míst pro elektromobily i domácnosti přitom bude sycena sluneční energií. Kritickým parametrem pro rozšíření elektromobilů i solární energie je samozřejmě cena baterií. Ta by ovšem mohla během 10 let klesnout na pětinu ceny, která dnes činí asi 500 dolarů za energetickou kapacitu jedné kilowatthodiny.
Stejně tak výrazně klesají ceny solárních panelů. Dnes jsou například více než 150krát levnější než v roce 1970. Cena za 1 watt instalovaného solárního výkonu už před časem klesla ve Spojených státech pod jeden dolar. Od roku 2000 se také asi 100krát zvýšil celkový instalovaný výkon solárních elektráren na světě. Někteří experti přesto skepticky poukazují na možnou chybnost optimistických předpokladů a extrapolací v této oblasti, protože dodávky solární energie jsou příliš kolísavé a rozdrobené, což si vynucuje instalaci velkých akumulátorových kapacit po celé síti a také mnohem složitější management přenosových sítí. Optimisté na druhou stranu poukazují na fakt, že celkový technologický terén se v této oblasti pronikavě mění, stejně jako se v posledních 20 letech stále měnily podmínky v oblasti mobilních telefonů, jejichž boom také nikdo na základě prvotních konzervativních předpokladů nečekal.
A co jiní pouze předpovídají, snaží se Elon Musk uskutečnít v praxi. Kromě vlastnictví firmy Tesla, která vyrábí elektromobily, také předsedá správní radě firmy SolarCity, která připravuje velkovýrobu progresivních solárních panelů. Během roku 2015 by měla její továrna ve státě New York vyrobit solární panely o celkovém výkonu jeden gigawatt. Firmy Tesla a Panasonic také společně ve státě Nevada stavějí velkou továrnu na lithiové baterie s názvem GigaFactory a s projektovaným ročním objemem energetické kapacity 50 gigawatthodin.
Zdroje: Washington Post, SolarDaily, Motherboard, Kurzweil AI, Tony Seba, Solar City, Boing Boing, Think Progress, ZDNet 1, ZDNet 2, Take part, The IET
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka