Sledovali jsme zatmění Slunce s astronomem Janem Paloušem. A za půl roku? Úplné zatmění Měsíce
Na úplné zatmění Slunce si musíme počkat do roku 2135, na českém území ale můžeme pozorovat částečné, které zakrývá zhruba 70 procent slunečního disku. A k tomu nahrává pěkné počasí. Jak se na takový úkaz připravil Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky? „Vykuchal jsem si starou disketu, přes ni krásně vidíte, jak je část slunečního disku zakrytá,“ popisuje.
„Je bez mraků, takže zatmění můžeme krásně pozorovat, ale zaleží na tom, kde se v částečném stínu nacházíme,“ vysvětluje. Pro pozorování doporučuje nedívat se směrem ke Slunci pouhým okem bez ochrany, ale s různými filtry nebo svářečskými brýlemi.
A co se vlastně v této chvíli na Zemi děje? „Země, Měsíc a Slunce se vůči sobě pohybují, stín se promítá na zemský povrch, ale stín Měsíce je menší než Země – zhruba 400km. Úplná zatmění jsou pozorovatelná z různých míst, například na Špicberkách,“ říká s tím, že úplné zatmění bylo nejblíže Česku v roce 1999, pozorovatelné bylo v Rakousku, Maďarsku i v Turecku.
„Pokud máme zakryto jen část Slunce, tedy 70 procent, tak zbylých 30 procent ještě hodně září, nemáme úplnou tmu a nevyjdou hvězdy, přesto ale budeme moci pozorovat planetu Venuši,“ vysvětluje. A stejně tak nebude 70procentní zatmění stačit na to, aby se například ptáci chovali jako večer.
V září další podívaná – zatmění Měsíce
Letos 28. září ve 3 hodiny v noci budeme moci v Česku sledovat první úplné zatmění Měsíce viditelné v celém průběhu. „Měsíc vstupuje do stínu vrhanému planetou Zemí, bude to jev, který budeme moci pozorovat v celé parádě, pokud ale bude jasno,“ říká.
Ve sluneční soustavě je množství těles, které neznáme
Pro astronomy byl ale významný i loňský rok, který patřil k maximu sluneční aktivity pro erupce a velké množství skvrn na Slunci. „To má význam z hlediska představ o tom, jak Slunce funguje a jakým způsobem se energie vyrábí, jak se dostává na povrch a do celé sluneční soustavy,“ popisuje.
Vesmír se vyvíjí jako celek, hvězdy se rodí a zanikají, končí své životy a astronomové mohou porovnávat, jaká byla situace ve vesmíru, když byl mlád, a jak je tomu dnes.
„V dobách po velkém třesku bylo patrně více mezihvězdné hmoty a méně hvězd, proces tvorby byl zřejmě intenzivnější,“ nastiňuje s tím, že díky expanzi vesmíru pozorujeme ubývání četnosti tvorby hvězd ve vesmíru.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Boj o Oscara? Jako země na to nejsme připravení. Je tady hodně prostoru pro zlepšení, myslí si Mádl
-
Dětské tábory nebo povodně v Texasu. ‚I proto vydat výstrahu nebyla chyba,‘ říká hydrometeorolog Rieder
-
AUDIO: Jak podporovat kulturu u nás? Poslechněte si politickou debatu v rámci projektu Česko 2025
-
Pořadatelé zrušili letošní ročník festivalu Rubicon. U Bratislavy měl vystoupit americký rapper Kanye West