Rusko a USA podepsaly dohodu, má zabránit vzdušným střetům v Sýrii
Spojené státy a Rusko uzavřely bezpečnostní dohodu o minimalizaci rizik při případných leteckých útocích nad Sýrií. Obě země sice bombardují pozice islamistů, své akce ale nekoordinují. Washington a Moskva navíc jednají o vzájemné pomoci pilotům v případě jejich sestřelení nad nepřátelským územím.
O dohodě informoval mluvčí Pentagonu Peter Cook. Podle něj si ruská strana nepřeje, aby detaily dohody byly zveřejňovány.
Už dříve se ale obě strany dohodly na společných frekvencích, na kterých budou ve spojení. Zřízena bude i zvláštní pevná linka pro případ, že by došlo k jakémukoli incidentu.
Spojené státy a Rusko uzavřely dohodu o minimalizaci rizik při útocích v Sýrii. O jejím obsahu mluví komentátor ČRo Libor Dvořák
Dále by se letouny obou stran neměly přiblížit na více než 30 až 15 kilometrů.
Nebe nad Sýrií je v těchto dnech doslova přeplněné. Často se stává, že se v jedné oblasti najednou pohybuje až třicet letadel, která útočí na pozemní cíle. Obě země se proto domluvily na komunikaci pilotů v angličtině.
Americká strana by na žádost Ruska měla se zásadami dohody seznámit i 15 svých spojenců, kteří společně s USA podnikají letecké nálety na Sýrii.
Podle Petera Cooka je dohoda čistě technická a nejedná se o žádnou politickou smlouvu. Tím naznačil, že Spojené státy v tuto chvíli nemají zájem o přímou spolupráci s Ruskem.
Protikladné cíle
Putin tento týden připustil, že cílem Ruska je především udržení Bašára Asada u moci. Proto útočí na všechny protiasadovské síly včetně takzvané umírněné opozice. Cíle obou stran jsou tak protikladné, protože cílem Američany vedené koalice je omezit činnost Islámského státu, nebo ho úplně zlikvidovat.
V Sýrii je asi 50 ruských bitevních letounů a vrtulníků, pozemních vojsk je údajně 1500.
„Kdyby se tomuto kontingentu podařilo ve spolupráci se syrskou armádou nějak upevnit Asadův režim a potom dosáhnout toho, že by Asad nebo jeho lidé začali jednat se západní koalicí, tak by to byl doslova vrchol všeho úspěchu. V tuto chvíli se mi ale nezdá, že by to bylo pravděpodobné,“ říká komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
„Někteří ruští analytici říkají, že by se prezidentu Putinovi mohlo stát, že v tomto konfliktu uvízne podobně jako kdysi Sovětský svaz v Afghánistánu,“ dodává.
Proti ruským úderům ostře protestují i američtí spojenci na Blízkém východě, hlavně Saúdská Arábie, Katar a Turecko, které podporují rebely bojující proti režimu Bašára Asada bez ohledu na to, že jde většinou o islámské radikály.