V uprchlickém táboře ve Slovinsku hořelo, požár údajně založili běženci
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker svolává summit zemí, přes které do Evropské unie přicházejí lidé žádat o azyl. Dramatická je momentálně situace zejména ve Slovinsku. V táboře Brežice dnes hořelo, podle některých informací zapálili stany migranti, kteří chtějí pustit dál. Podle zpravodaje německé televize N24 utrpělo několik lidí zranění.
Situace ve Slovinsku, do kterého jen během úterý přešlo ze sousedního Chorvatska více než sedm a půl tisíce běženců, se dál zhoršuje.
Běženci totiž nevyužívají možnost požádat v Chorvatsku o azyl, přestože v tamních uprchlických táborech jsou nápisy v několika jazycích včetně arabštiny nebo fársí.
Slovinsko se dál potýká s přílivem migrantů. Aktuální dění sleduje Robert Mikoláš
Slovinský parlament proto dal armádě větší pravomoci pomáhat při střežení státních hranic. Vojáci tak mohou kontrolovat běžence na místech, kde policisté nejsou. Navíc Lublaň zvažuje povolání policistů v důchodu.
Dvoumilionové Slovinsko také žádá o policejní pomoc a finanční podporu Evropskou unii. Tamní opozice navíc chce, aby vláda po vzoru Maďarska postavila na hranici plot, což ministerstvo vnitra v případě, že imigrační vlna zesílí, nevyloučilo.
Slovinským policistům pomůže při ostraze hranic armáda, rozhodl parlament
Číst článek
Přes Slovinsko teď vede hlavní, takzvaná balkánská trasa migrantů. Registrační centra tak jsou přetížená.
Aktuální vývoj uprchlické krize ve Slovinsku popsal ve vysílání Radiožurnálu publicista Michal Lamprecht
Například ve vesnici Dobova vzniklo nouzové středisko v nepoužívané tovární budově a v úterý v něm čekalo dlouhé hodiny asi 2000 lidí na to, až budou moci cestovat dál. Při potyčkách bylo také lehce zraněno několik lidí.
V nedalekém městě Brežice musely úřady ve stanovém táboře s kapacitou 400 osob ubytovat na 3000 lidí. Při nastupování do autobusů proto vznikla tlačenice, kterou policisté rozháněli pepřovým sprejem. Použili ho i policisté v největším slovinském středisku pro uprchlíky ve městě Šentijl u hranic s Rakouskem, kde migranti povalili plot a prolomili se i přes policejní kordon.
Skandinávské země zpřísňují azylovou politiku
Uprchlíci míří hlavně do Německa a do skandinávských zemí, ty ale postupně také zpřísňují azylovou politiku. Například Finsko, kam od začátku letošního roku přijelo 23 tisíc běženců, hlavně Iráčanů, jim už nechce azyl udělovat automaticky. Bude záležet na tom, z jakého místa přicházejí, mnohé irácké provincie označují finské imigrační úřady za bezpečné.
A dokonce i Švédsko, označované vždy za humanitární supervelmoc, už říká, že má své limity. Do této skandinávské země totiž letos přišlo už na 100 tisíc imigrantů, plné jsou uprchlické tábory ve vojenských zařízeních, v lyžařských centrech a podobně.
I když se uprchlíkům dostává pomoci v řadě měst a obcí, odpor proti přijímání dalších běženců roste. A to nejen mezi pravicovými příznivci, kteří při demonstracích vyzývají žadatele o azyl, aby se vrátili domů. Dokonce i v řadách vládnoucí sociální demokracie jsou stále častěji slyšet hlasy volající po zpřísnění azylové politiky.
