Londýn možná dostane nejdelší podzemní tunel na světě
Starosta metropole nad Temží Boris Johnson představil originální řešení přetížené dopravní sítě.
Londýn chce nechat podkopat z východu na západ a ze severu na jih dvěma inženýrsky velmi komplikovanými tunely. Ten první by byl dlouhý téměř pětadvacet kilometrů, druhý osmnáct. Z povrchu by tak zmizely miliony aut, dodávek a náklaďáků.
Zatím nejdelší na světě je Laerdalský tunel v Norsku, asi 220 kilometrů západně od metropole Oslo, který by byl v případě uskutečnění Johnsonova projektu o tři sta metrů kratší.
Starosta Londýna také hodlá omezit vstup dodávek se zbožím v dopravních špičkách, což by citelně zasáhlo donáškovou službu a online objednávky svačin či obědů. Místo toho by chtěl mít Johnson odběrní místa pro polední pokrmy na stanicích metra a vlakových nádražích.
Podle dopravních expertů v průběhu příštích 14 let vzroste počet obyvatel Londýna z 8,6 na deset milionů obyvatel, což povede k nárůstu dopravy o 60 procent.
Johnson sice končí coby starosta Londýna už v květnu, vizionářsky však doufá, že by někdy ve 30. letech tohoto století mohly tunely fungovat. Dopravní zátěž by prý podle propočtů klesla o dvacet procent. Každý tunel by přišel asi na 15 miliard liber, přičemž finance by měla metropole získat z mýtného.
Johnsonův nástupce, jímž se nejspíš stane Sadiq Khan nebo Zac Goldsmith, sice může plán smést ze stolu, jenomže i na něj bude velký tlak, aby dopravu zlepšil.
„Vadí mi zejména to, že se nám prohání v ulicích metropole příliš mnoho těžkých náklaďáků, které jsou po vykládce zboží úplně prázdné,“ řekl Johnson Timesům.
Internetový prodej podle něj vedl k 45procentnímu nárůstu počtu dodávek. Nové aplikace pak přivedly do ulic kolosální množství taxíků, takže rozvoz stylem „od dveří ke dveřím“ město neúnosně zatěžuje.
Londýnská doprava je podle Timesů mohutná – tamní metro je nejstarší podzemní dráhou na světě a jednou z nejrušnějších. Předpokládá se, že denně použijí metro téměř tři miliony lidí.
Problém povrchové dopravy tkví v tom, že většina londýnských ulic byla vytyčena předtím, než byly vynalezeny automobily. Pokusy o nápravu se datují už do 40. let 18. století, ale i přes investice do hromadné dopravy jde zatím o marné úsilí.
V únoru 2003 začali vybírat poplatek za vjezd soukromých aut do vymezené oblasti centrálního Londýna – momentálně stojí osm liber, tedy v přepočtu 280 korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
