Zkusil jsem se upálit a udělám to znovu, říká zoufalý Tunisan

3. březen 2016

Když Tunisan Baligh Alui přišel v lednu shánět do jedné státní instituce práci, arogantní úředník ho promptně vyhodil. Nemá prý otravovat.

Alui odešel domů, nalil si tam z kanystru na hlavu benzín a vzal do ruky zapalovač. „Chtěl jsem zemřít. Cítil jsem se ponížený a plný hněvu,“ řekl reportérovi britského nedělníku Sunday Times.

Během rozhovoru s ním seděla jeho matka. Třiatřicetiletý Baligh měl hlavu ovázanou ručníkem a vzpomínal na hrůzné okamžiky.

Jakmile oheň vzplanul, obklopila ho prý zvláštní temnota. Slyšel jen syčení v uších, a pak upadl do bezvědomí,“ píše reportér. Život zachránil Balighovi jeho starší bratr Monsif. Uslyšel křik, přiběhl a hodil na hořícího bratra bundu.

Čtěte také

Aloui, který se vrátil domů po zdlouhavé a náročné léčbě, měl velké štěstí. Zůstal naživu. V uplynulých měsících spáchaly protestní sebevraždu upálením desítky Tunisanů. Když k tomu přičteme teroristické útoky, je zjevné, proč Tunisko rychle ztrácí image modelové země, která může jít příkladem zbytku arabského světa.

Většinou pokusů o sebevraždu se na oddělení popálenin zabývá Aminalláh Messadí. On i jeho tým je ale už demoralizovaný a vyčerpaný množstvím případů. „Je to strašný zážitek, protože ti lidé umírají v obrovských bolestech. Agónie často trvá tři dny, někdy ale až tři týdny. Ti lidé mají nezměrné bolesti, a to až do poslední chvíle,“ říká smutně doktor Messadí.

Čtěte také

Na jeho oddělení v nemocnici v Bin Arúsu leží několik lidí, zabandážovaných jako mumie. U lůžek sedí příbuzní se slzami v očích. Oddělení popálenin jen letos řešilo 17 případů těžkého sebepoškození. V jednom případě si sáhl na život 16letý chlapec, čtyři sebevrazi zemřeli. Loni bylo pokusů o sebeupálení 120, nepřežilo 60 lidí.

Lékař tvrdí, že většina obětí se nechala inspirovat šestadvacetiletým Muhammadem Buazízím, zelinářem, který se upálil 4. ledna 2011. Tehdejší tuniský prezident Zín Abidín bin Alí po následných demonstracích rozpustil vládu a uprchl do Saúdské Arábie. Dnes je hlavou státu Al-Bádží Qáid as-Sabsí. Buazízího zoufalý čin podle všeobecně rozšířeného názoru vedl k arabskému jaru a dalekosáhlým změnám od Maghrebu po Perský záliv. Tuniský lékař Messadí to ale vidí jinak.

„Oslavování toho muže musí okamžitě skončit,“ říká Messadí, který Buazízího ošetřoval tři týdny před jeho smrtí. „Tito lidé si myslí, že na sebeupálení nějak vydělají. A nelze se jim divit – Buazízího rodina dostala trvalý pobyt v Kanadě,“ říká rozčileně doktor. „Je třeba všem vzkázat jednoznačné ´ne´ sebevraždám. Upálením si člověk přivodí děsivou smrt. A léčba je nákladná, takže přicházíme o veliké finanční prostředky,“ pokračuje lékař.

Čtěte také

Další z jeho pacientů, Husní Kalíja, dnes trpce lituje, že se polil benzínem a zapálil jen několik dní po Buazízího smrti. Proč? Urazil ho policista a on reagoval v silném afektu. V kómatu pak strávil v nemocnici sedm měsíců. Z prstů na levé ruce mu zbyly pahýly. Má poškozené plíce a imunitu. Ustavičně trpí infekčními nemocemi.

A k tomu se připojil i nesnesitelný pocit viny – loni v září se Husního bratr Sábir pohádal v práci se šéfem, polil se benzínem a na rozsáhlé popáleniny zemřel. „Uvnitř mě spaluje pocit, že mohu za bratrovu smrt. Hrozně lituji, že jsem mu šel příkladem,“ říká pacient.

Podobná dramatická gesta jsou v dnešním Tunisku velmi častá. Naděje vzbuzené revolucí zmizely a zbyly jen zoufalství a zahořklost. Nikde to není patrnější než v Kasserinu, hlavním městě guvernorátu poblíž alžírské hranice.

Sebeupálení

„Lidi tu nenajdou zaměstnání,“ stěžuje si učitel Amil Rabhí. „Ano, máme tady fotbalové hřiště, ale jinak nic. Žádnou práci, žádné investice, žádnou infrastrukturu. Mezi mladými je úplně běžné, že se někdo upálí,“ říká učitel základní školy.

Město sice stojí na římských základech, ale jinak připomíná jeden velký slum. Rozbité silnice se vinou okolo smrdutých skládek. „Člověk hned pochopí, proč tolik mladých mužů raději vyrazí bojovat za Islámský stát. Z Tuniska jich odešlo šest až sedm tisíc a dalších 15 tisíc přišlo o pas, protože je úřady podezřívají, že by také rádi bojovali za chalífát. A tuniští teroristé už slaví „úspěchy“ – dva loňské útoky na západní turisty prakticky zlikvidovaly cestovní ruch.

Čtěte také

Policejní stanice a kasárna v Kasserinu bývají častým terčem útoků islámských radikálů, kteří podnikají přepady z pohoří Šambí, tyčícího se nad městem. Minulý týden se je armáda pokoušela vyhnat z jeskynních úkrytů. Ve městě panuje velké napětí také kvůli nedávné sebevraždě muže, který nedostal práci, a tak u sídla guvernéra vylezl na sloup vysokého napětí. Desítky mladých mužů od té doby táboří před úřadem. Někteří si na protest sešili rty. Hrozivého sebepoškozování je všude plno.

  • První syrský kosmonaut je dnes také uprchlíkem. Američtí prezidentští kandidáti různými cestami přivedou USA na pokraj ekonomické propasti. Vědci objevili gen způsobující šedivění. Připravil Rostislav
    Matulík.
    " style="">
    První syrský kosmonaut je dnes také uprchlíkem. Američtí prezidentští kandidáti různými cestami přivedou USA na pokraj ekonomické propasti. Vědci objevili gen způsobující šedivění. Připravil Rostislav
    Matulík.
    " style="">
    První syrský kosmonaut je dnes také uprchlíkem. Američtí prezidentští kandidáti různými cestami přivedou USA na pokraj ekonomické propasti. Vědci objevili gen způsobující šedivění. Připravil Rostislav
    Matulík.
0:00
/
0:00

Jeden z protestujících říká to, co si dnes myslí všichni: „Za prezidenta bin Alího bylo líp.“ Baligh Alui, jeden z těch, kdo se pokusili o sebevraždu upálením, má popálenou a zjizvenou tvář, ale slíbili mu aspoň zaměstnání. „Když mi ho nedají, udělám to znovu. Je mi jedno, jestli umřu,“ říká zachmuřeně. Tolik britský nedělník Sunday Times.

autor: rma

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.