Nultý ročník základní školy má dorovnat rozdíly mezi budoucími prvňáčky. Volba je vždy na rodičích

„Iniciativa vychází od rodičů, kteří můžou mít určitou představu o tom, kde dítě nechat poslední rok. Funguje to tak, že když rodič chce své dítě zařadit do přípravného ročníku, tak musí písemně zažádat příslušného ředitele školy, která přípravný ročník otevírá. Současně musí škole dodat doporučující posudek pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálního pedagogického centra,“ vysvětluje Prošková. Docházkou do nultého ročníku se očekává, že vývoj dítěte se dostane na takovou úroveň, aby zvládlo nástup do první třídy.

Přípravný ročník musí být náročnější než školka

Nultý ročník patří pod školu, proto dítě vstupuje do školního prostředí. Náročnost je proto vyšší než ve školce. Děti v přípravném ročníku nedostávají klasické známky ani vysvědčení. Hodnocení ale děti mají ve formě zpětné vazby a zároveň hraje i motivační roli. Rodiče by ale za každou cenu neměli tlačit na to, aby jejich dítě nultý ročník navštěvovalo. „Jsou typy dětí, které ve svém vlastním prostředí a kolektivu jsou natolik spokojené, že každá změna by byla na škodu. Ale nevhodné je to i u dětí, které jsou příliš citlivé a nejisté, které mají další problémy. Nemůžeme očekávat, že jejich problémy vyřeší přípravná třída,“ upozorňuje Prošková.

Čtěte také

Přednost mají děti, které mají odklad

Do nultého ročníku jsou v prvé řadě vybírané děti, které mají odklad. Pedagogicko-psychologická poradna může v odůvodněných případech u dětí bez odkladu vydat i zamítavé stanovisko. Nárok na přípravný ročník není automatický a je ovlivněný i kapacitou. Vyučují v nich pedagogičtí pracovníci, může to být asistent, vychovatel, ale také učitel, se kterým děti pokračují i v první třídě.