Špotáková: Bronz je úžasný. Děkuji za podporu a Janečkovi, že mi půjčil talismana Pídu
Oštěpařka Barbora Špotáková je nejúspěšnější oštěpařkou historie. Na třech po sobě jdoucích olympijských hrách získala medaili. Ke zlatu z Pekingu a Londýna přidala v Riu de Janeiru bronz. Získala ho o pouhé dva centimetry před Polkou Andrejczykovou.
Jak moc těžký byl závod? Z tribuny byl velmi vyrovnaný...
Každý závod je těžký, ale tenhle byl zatím asi nejtěžší. Těžko říct, vždycky to člověk vidí v tu chvíli jako nejtěžší. Vůbec to se mnou nevypadalo dobře, ze začátku jsem to vůbec nechytala technicky.
V člověku hlodají pochyby. V březnu zlomená noha vám sebere sebevědomí, že jste neporazitelná. Všechno ve vás hlodá a musíte to ze sebe vydolovat. Povedlo se mi sebrat síly, zmobilizovat techniku a jeden hod tam naprat. Nezvykle jsem i křičela, to absolutně nedělám. Není to žádný metrový zázrak, ale bronz je úžasný!
Pole bylo neuvěřitelně našlapané, jen Chorvatka trošku ulétla.
Ona ulétla už na mistrovství Evropy a tím nabyla sebevědomí. Pak to bylo nesmírně vyrovnané. Hodně lidí zůstalo vzhůru a fandilo mi. Chtěla bych jim poděkovat, protože to jsou ty centimetry od holky za mnou. Jsem přesvědčená, že podpora mi nese oštěp dál než ostatním.
Ostěpařka Špotáková má bronz za necelých 65 metrů. Medaili jistil maskot Pída
Číst článek
Když srovnáte Peking, Londýn a Rio, která z těch medailí byla nejtěžší? Cesta ke každé vedla úplně jinak.
Asi nejtěžší je vyhrát poprvé, takže Peking. Druhá byla tahle, protože když si ve 35 letech zlomíte v březnu nohu, je to pech. Moc šancí, že to bude skvělá sezona, v tu chvíli není. Jsem moc ráda, že to dopadlo, a děkuji všem, co mě podporovali. Bez nich bych to nedokázala.
I když je tahle medaile bronzová, možná bude sladší než ty dvě zlaté. Poprvé jste ji vybojovala jako maminka.
Je asi nejkrásnější a budu si jí vážit asi nejvíc. Mám tu talisman a věděla jsem, že Pída tam byl a seděl tam. Když mě holky mohly přehodit, vzala jsem si ho do ruky a věděla jsem, že když mám Pídu v ruce, tak mě nepřehodí. Děkuji Janečkovi, že mi ho půjčil.
