Analytik Prokop z Medianu: Nezávislé průzkumy chrání voliče. Bez nich bychom měli jen to, co si zaplatí strany

22. srpen 2016

Největší audioportál na českém internetu

Daniel Prokop | Foto: Jan Bartoněk, Český rozhlas

Daniel Prokop, sociolog z agentury Median, hostem v Interview Plus. Moderátor Michael Rozsypal se ho ptá na předvolební průzkumy. Mají s nadsázkou řečeno jedno společné - a to že se vždycky mýlí?

Co všechno stojí za pozadím nezávislého předvolebního průzkumu vysvětluje host Interview Plus Daniel Prokop ze společnosti Median. Nebylo by lepší, kdyby průzkumy neovlivňovaly voliče? A jak se vybírá vhodný respondent?

„V roce 2010 byl velký favorit ČSSD a Jiří Paroubek byl hodně naštvaný, když mu někdo dal v předvolebních průzkumech méně než 30 %. My jsme mu dali asi 24 %. A nakonec dostal méně, než v těch nejskeptičtějších průzkumech. Tam zafungovalo to, že byla malá volební motivace a někteří voliči si mysleli, že ta strana to má jasné. Jiří Paroubek tehdy bojoval úplně opačný boj, než měl bojovat,“ rozebírá analytik Daniel Prokop z agentury Median v Interview Plus pozadí volebních průzkumů.


Median zveřejňuje, jaký má strana volební potenciál a voličské jádro. Uznávám to, že by volební průzkumy neměly zveřejňovat to, kolik ta strana dostane přibližně hlasů. To z hlediska voleb, které se konají za půl roku nebo rok a půl nemá moc smysl. Na druhou stranu řada voličů nemá volební preferenci a je pro ně důležité i to, jak bude na konci vypadat ta vláda a rozhodují se strategicky. Šanci, že se strana dostane do sněmovny, to zohledňuje asi polovina lidí.Daniel Prokop

K průzkumům například před prezidentskými volbami říká: „Osobní sympatie se tam mění často i na základě jedné debaty. Metodicky je to těžší, nálady se mění a výzkum odpovídá vždy na to, jaká byla ta nálada v tom období sběru a to se může rychle změnit.“

Host Michaela Rozsypala rozebírá i přesnost výběru respondentů: „Na vzorku tisíce lidí se dá udělat odhad s přesností přibližně tři procenta, pokud ten vzorek vyberete dobře. Je tam náhodná chyba a tu si nikdy neodpářete. Jsou agentury, které říkají, že je to 1,5 % bodu, ale to je lež a toho nejde dosáhnout.“

Podle Prokopa nejde v přesnosti odhadu ani tolik o velikost vzorku respondentů, jako o způsob výběru. „Mnohem víc chyb pramení ze špatně vybraného vzorku. Například z toho, že to sbíráte jen on-line. Nebo že si nedáte pozor na reprezentaci jistého typu obyvatel. Například aby tam bylo 30 % důchodců v té populaci. Nebo aby tam byli dobře zastoupení voliči stran podle toho, jak volili v minulých volbách.“

K čemu jsou vůbec předvolební průzkumy dobré? „Jsou třeba k tomu, aby třeba novináři věděli, jaké strany se mohou dostat třeba do zastupitelstev nebo jací prezidentští kandidáti mají šanci, že vyhrají – a podrobili je nějaké zkoušce a tvrdšímu prověřování. Aby se prověřilo, kdo nám bude vládnout.“

Jak vypadá stranicky zadaný výzkum? Stává se, že politická strana si objednává průzkum na míru? A co je to bandwagon efekt a jak funguje?

autoři: Michael Rozsypal , bar