Přistěhovalci v Polsku jsou stále častěji terčem útoků
Britský deník Financial Times píše o nárůstu násilí proti imigrantům v Polsku. Podle listu to souvisí s politiky, obviňovanými z islamofobních výroků. Způsobují jimi zvýšení výskytu takzvaných zločinů z nenávisti.
Výsledkem je výrazný nárůst počtu rasistických a xenofobních útoků v posledních měsících. Deník Financial Times pokračuje v úvodu svého článku výčtem některých z nich.
Ve Varšavě zbili na ulici jednoho Syřana. V jihovýchodním Polsku vyhnali z dětského hřiště dítě černé barvy pleti.
A v Lodži vznikají dobrovolné hlídky na obranu proti případným nelegálním imigrantům. Polská nezisková organizace s názvem Nikdy více uvedla, že dříve zaznamenávala pět až deset incidentů týdně. Nyní registruje stejný počet denně.
„V poslední době máme problém shromažďovat a registrovat informace o útocích, protože jich je příliš mnoho,“ řekl Financial Times spoluzakladatel organizace Nikdy více, Rafał Pankowski. Terčem útoků z nenávisti jsou hlavně muslimští přistěhovalci. Podle organizací na ochranu lidských práv jsou jedním z důvodů nepřátelské výroky polských politiků na adresu vyznavačů islámu.
20 tisíc polských muslimů
Oficiální statistiky z letošního roku ještě nejsou k dispozici. Podle organizace Nikdy více ale i dílčí údaje ukazují, že došlo k velkému meziročnímu nárůstu zločinů z nenávisti. V loňském roce polské úřady vyšetřovaly 962 případů, což je o 38 procent více než v roce 2014, uvedl Pankowski s odvoláním na údaje varšavské vlády.
Nárůst zločinů tohoto typu v Polsku přichází v době, kdy polští imigranti po referendu o brexitu sami čelí stále častějším útokům v Británii, připomíná deník Financial Times. Organizace ochránců lidských práv jsou přesvědčeny, že nárůst počtu útoků odráží stupňující se islamofobii v Polsku. Loni byli nejčastějším terčem nenávistných projevů muslimové. Zatímco v minulosti Romové a homosexuálové.
„Tato agrese postihuje především osoby s odlišným vzhledem, s jinou než bílou barvou pleti," uvedl Tomasz Miśkiewicz z polské muslimské náboženské asociace. Dodal, že podle jeho závěru evropská „migrační krize“ přispěla k negativnímu postoji k cizincům. Zároveň vyzval k lepšímu vzdělávání polských dětí v oblasti kulturních rozdílů.
Britský deník pokračuje demografickou statistikou Polska, které je převážně katolické a v Evropě patří k nejvíce homogenním státům z etnického hlediska. Žije v něm asi dvacet tisíc muslimů, což znamená 0,05 procenta populace. Tyto čísla dává Financial Times do kontrastu se sousedním Německem. To bylo loni svědkem velkého přílivu muslimských běženců, zatímco Polsko přijalo pouze 206 migrantů ze Sýrie a odmítlo plán Evropské unie na přerozdělování žadatelů o azyl.
Podle průzkumu mezinárodní organizace Amnesty International patří Poláci k národům, které jsou nejméně ochotné pomáhat migrantům. V průzkumech se jako nejochotnější Evropané projevili Španělé, Němci, Britové, Řekové a Francouzi. Ve všech těchto zemích přes 80 procent respondentů odpovědělo kladně na otázku: „Přijali byste ve své zemi lidi, kteří utíkají před válkou nebo pronásledováním?“ V Polsku však kladně odpovědělo jen něco málo přes polovinu tázaných.
Společenská atmosféra svádí k útokům
Nicméně praxe polské politické rétoriky stále více vykresluje obraz společnosti v ohrožení. Podobné je to v dalších zemích střední a severní Evropy. Nacionalističtí a populističtí politici čím dál častěji říkají občanům, že jejich bezpečnost a identita je přistěhovalci ohrožena, píše Financial Times.
Předseda polské vládní konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński je zároveň jedním z nejmocnějších politiků v Polsku. Před loňskými parlamentními volbami varoval, že imigranti by mohli přinést do Polska „parazity ... a nemoci.“ „Všechno začalo předvolební kampaní,“ cituje britský deník polského komisaře pro lidská práva Adama Bodnara. "Tehdy to nebyla jen politická prohlášení, ale také demonstrace, nenávistné projevy, či nárůst nenávisti na internetu," dodal.
Ozývaly se ale i hlasy opačné. K jednomu takovému prohlášení využil polský prezident Andrzej Duda příležitost červencové připomínky sedmdesátého výročí pogromu v Kielcích.
V roce 1946 došlo v polském městě k násilnostem a vraždění Židů. Prezident Duda řekl, že v Polsku „není žádný prostor ani místo pro jakékoliv předsudky a projevy rasismu, xenofobie a antisemitismu“.
Souběžně s tímto vystoupením, ve stejnou dobu, varoval Kaczyński, že přijetí muslimských uprchlíků by „ohrozilo bezpečnost Polska“. A polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro dodal, že vládní strana Právo a spravedlnost je jedinou obranou proti „islámským okresům v Polsku“.
Polská vláda za poslední půlrok ukončila činnost Rady proti rasové diskriminaci, xenofobii a intoleranci. Stáhla z oběhu učebnici pro policisty, v níž je popsáno, jak rozlišovat běžné zločiny od zločinů motivovaných rasovou, náboženskou nebo kulturní nenávistí. A schválila protiteroristický zákon umožňující sledovat cizí státní příslušníky a zadržovat je bez souhlasu soudu. To vše za šest měsíců u moci.
Tyto kroky vzbudily širokou odezvu a kritiku v zahraničí. Před červencovou návštěvou papeže Františka v Polsku vydal Vatikán prohlášení, v němž kritizuje „uměle vytvářený strach z muslimů“ v Polsku. Ten „bohužel podněcují některé politické strany a nepatřičná prohlášení politiků,“ cituje deník Financial Times Pawela Rytel-Andrianika, mluvčího polské konference biskupů.
Rafał Pankowski z organizace Nikdy více souhlasí a dodává: „Souvislost mezi nárůstem počtu útoků a tím, co můžeme označit za nenávistná prohlášení politiků, je zřejmá. Vytváří určité sociální klima, určitý druh chování a určité ospravedlnění xenofobního chování.“ Tolik deník Financial Times.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka