Finanční ústava proti zadlužování spadla pod stůl. Vládní návrh nepodpořila ČSSD
Česko nebude mít takzvanou finanční ústavu proti nadměrnému zadlužování, poslanci předlohu neschválili. Opatření proti zadlužování tak budou jen v běžném zákoně. Ten na rozdíl od finanční ústavy Sněmovna hlasy koaličních poslanců schválila.
Finanční ústava, kterou předkládala do Sněmovny vláda, nakonec neprošla, protože šlo o ústavní zákon. K jeho přijetí bylo třeba nejméně 120 hlasů.
Samotná vládní koalice jich má 111. Devět chybějících slíbila vládě ODS, pokud projde její změna, aby ve finanční ústavě byly i konkrétní parametry. Návrh skutečně prošel, zásadně s ním ale nesouhlasila vládní ČSSD, a právě ta nakonec při hlasování finanční ústavu nepodpořila.
„Už dříve jsme deklarovali, že pokud se do ústavního zákona, který má být obecný, budou přidávat další parametry, nepodpoříme ho. Lze předpokládat, že se bude měnit evropská legislativa, budeme muset implementovat některá opatření a to bychom mohli do ústavního zákona těžko,“ řekl předseda rozpočtového výboru Václav Votava z ČSSD.
Koalice chce řešit konečnou podobu zákona o finanční ústavě. Má podporu i opoziční ODS
Číst článek
Sociální demokraty za to vzápětí zkritizoval ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
„Mrzí mě, že ČSSD hlasuje proti, přitom se ráda chlubí výsledky vlády z hlediska veřejných rozpočtů, což si myslím, že je zásluha ministerstva financí. Nechápu, proč to nepodpořili, když je poměr zadlužení jeden z nejlepších v Evropě,“ řekl ministr financí.
Absurdní, reaguje předseda ODS
Při hlasování se zdržela i opoziční TOP 09 a Starostové, KSČM byla proti. Vládní ANO a KDU-ČSL finanční ústavu podpořili, stejně jako opoziční ODS. To ale nestačilo.
„Připadá mi to nedůstojné a vlastně trochu absurdní. Byl to vládní návrh a nakonec pro to vláda neměla hlasy. Sociálně demokracie se rozhodla nepodpořit rozpočtovou kázeň. Pokud to není stanoveno v ústavě, fakticky to nemá žádný smysl,“ myslí si předseda ODS Petr Fiala.
Sněmovna tedy nakonec schválila „jen“ běžný zákon o rozpočtové odpovědnosti. Počítá například s tím, že pokud se výsledky české ekonomiky zhorší a dluh veřejných institucí oproti předchozímu roku vzroste na 55 procent hrubého domácího produktu, musely by vláda i kraje podniknout konkrétní opatření - třeba předložit vyrovnané rozpočty.
