Čína se zapojí do boje za záchranu slonů. I kvůli potírání domácí korupce

V redakčním komentáři to píše americký deník New York Times. Čínský trh byl totiž dosud největším odbytištěm upytlačené slonoviny.

A nezměrné poptávce Číňanů po slonovině odpovídala nabídka. Tento stav vyvěrá z kombinace dvou faktorů: Ze starobylé tradice řezbářství, používající právě materiál ze sloních klů. A z ekonomického vzestupu střední třídy, která se nezdráhá vynaložit finanční prostředky na pořízení výrobků ze slonoviny.

Čínský trh se tak stal hnacím motorem rostoucí poptávky po sloních klech. Vedl také ke zvýšené aktivitě pytláků lovících africké slony, kterým teď hrozí vyhynutí. Ale dříve, než začneme oslavovat, je potřeba zmínit také několik varovných signálů doprovázejících záměr Pekingu, míní redakční komentář amerického deníku.

Pragmatické rozhodnutí

Za prvé, rozhodnutí Číny nebylo zcela altruistické. Reportér New York Times Javier Hernández už dříve popsal také politické přínosy. Prezident Si Ťin-pching zákazem posiluje svou kampaň proti korupci. V korupčních jednáních totiž slonovina hrává roli platidla. Zákazem také zlepšuje své postavení v Africe, kde má Čína své nemalé zájmy. V neposlední řadě čínský prezident zlepšuje svůj obraz doma i ve světě. Může se mimo jiné prezentovat jako politický vůdce šetrný k životnímu prostředí. Na tom všem není nic špatného.

Naopak, takový přístup ukazuje, že čínské vedení uznává povinnosti, které přicházejí se zvyšováním globální moci Číny a jejího vlivu, píše v komentáři redakce amerického deníku New York Times. Ale vzápětí dodává, že mnohem důležitější otázkou je, jak přísně bude Čína zákaz prosazovat.

Logo|foto:Český rozhlas

Podíl čínského trhu na nelegálním obchodování se slonovinou ve světě se odhaduje na 50 až 70 %. Jeho uzavření by tedy skutečně významně přispělo k potlačení pašování slonoviny.

Problém ale může vzniknout při uvádění zákazu do praxe. Peking bývá často laxní v naplňování rozhodnutí přijatých s dobrým záměrem.

Cesty nezákonného obchodování mohou snadno nalézt skuliny, jak se dostat ke svým zákazníkům. Obzvláště v případě tak lukrativního zboží, jakým je slonovina. Další nebezpečí plyne z geografického faktu. Jakmile Čína uvolní místo na trhu, asijské země jako například Vietnam, Myanmar nebo-li Barma a nebo Filipíny by mohly zkusit využít příležitost.

Nezákonné obchodování se sloními kly dokázalo přežít celá desetiletí zákazů a tažení vyhlášených s cílem potlačit aktivity pašeráků, pytláků i překupníků. Obchod se slonovinou byl ve světovém měřítku zakázán v roce 1989, v rámci ustanovení Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). A New York Times pokračují ve výčtu minulých snah, které měly zabránit nelegálnímu lovu slonů a obchodu s jejich kly.

Slonů rychle ubývá

Africké státy také vynaložily a dál vynakládají značné úsilí v boji proti pytláctví. Ale žádná z opatření nefungovala stoprocentně. A dokud se cena slonoviny pohybovala kolem dvou tisíc jednoho sta dolarů za kilogram, pytláci a pašeráci měli dostatečnou motivaci a zdroje k podplacení úředníků. A také k zabíjení hlídek chránících slony.

Logo|foto:Český rozhlas

Pokračující vybíjení afrických slonů bylo jasně potvrzeno v srpnu loňského roku. Z výsledků sčítání slonů plyne, že mezi lety 2007 až 2014 byla vybita třetina slonů žijících v afrických savanách. Celé tři čtvrtiny tohoto úbytku připadaly na vrub pytláctví kvůli slonovině. Projekt sledující stav populace afrických slonů tedy ukázal, že tento druh v podstatě míří k vyhynutí, píše New York Times.

Aktivity k zastavení vybíjení slonů také významně podpořil prezident Barack Obama, pokračuje deník. Americký prezident v roce 2015 navštívil Keňu. Příležitost využil k oznámení několika opatření, které účinně zakázaly americký komerční obchod se slonovinou. Rozhovory prezidenta Obamy s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem sehrály také důležitou roli v motivování Číny přidat se k boji za záchranu slonů.

Snaha o ochranu těchto majestátních tvorů však nekončí. Vládní a nevládní organizace musí nyní zajistit důsledné dodržování nařízení a dohod, ke kterým jejich snažení dlouho směřovalo. Čína, ani Spojené státy od jimi oznámených zákazů obchodu se slonovinou nesmí ustoupit. A zároveň je třeba zajistit, aby se jiným zemím nepodařilo vyplnit pomyslnou uvolněnou díru na trhu, shrnuje New York Times.