Ondřej Houska: Visegrád se s Bruselem jen tak neusmíří

Ondřej Houska: Visegrád se s Bruselem jen tak neusmíří
Visegrádská čtyřka je se zbytkem Evropské unie, a především s Evropskou komisí, skoro na kordy. Samozřejmě to neplatí o všech členech V4 stejně.
Polsku hrozí od Evropské komise žaloba, protože Brusel je přesvědčen, že konzervativní polská vláda ohrožuje nezávislost justice v zemi. Maďaři zase vyvolávají údiv a znepokojení tím, že vedou státem financovanou kampaň proti miliardáři a aktivistovi Georgeovi Sorosovi, ve které najdeme jen málo skrývaný antisemitismus. Něčím takovým si v unii přátele rozhodně nezjednáte. Což je samozřejmé.
Česko a Slovensko jsou trochu jiný případ. Češi odmítají respektovat závazné rozhodnutí evropského soudu ohledně přijímání uprchlíků. I to je ve společenství práva, kterým Evropská unie je, trestuhodné. Jinak se ale česká vláda úzkostlivě snaží, aby nevybočila z normálu.
Některé evropské návrhy kritizuje, jiné podporuje, což je standardní politika. Uvidíme, jestli to vydrží i po volbách, ve kterých u nás můžou výrazně uspět strany, které absurdně tvrdí, že skoro za všechno zlo může Brusel.
A úplně jiným případem jsou Slováci. Taky se jim nelíbí povinné přijímání uprchlíků a skoro žádné nepřijímají, stejně jako Češi, Poláci a Maďaři. Ale nejsou tak hloupí – nebo politicky vypočítaví, nemají totiž doma před volbami – aby kvůli tomu porušovali dohodnutá pravidla.
Evropská politika v Praze
Tím vším má být řečeno, že Visegrádská čtyřka rozhodně není ve všech záležitostech jednotná. Pro politiky, kteří se po volbách dostanou k moci v Česku, by mělo platit, že Visegrád je užitečnou platformou – Česko se v mnoha věcech se svými středoevropskými partnery shodne. Ale nemělo by platit, že Visegrád je tou nejdůležitější bází české politiky v Evropské unii.
Na těch skutečně základních věcech se – doufejme – s Poláky a Maďary neshodneme ani po volbách. Jde o vládu práva a respekt k právnímu státu.
Ale taky třeba o fungování volného trhu, kdy je polská vláda, ač formálně pravicová, mnohem méně otevřená, než Česko. Tedy pokud nepočítáme nepodstatné maličkosti, jako jsou sporná pravidla pro tak zvané vysílané pracovníky.
Slováci chtějí být v evropském jádru, Češi nevědí a Poláci v poslední době umí na všechno jen říkat ne.
Maďarský premiér Orbán se zdánlivě chová podobně, ve skutečnosti je ale mnohem pragmatičtějším politikem, než faktický vládce Polska Jaroslaw Kaczyński.
Z českého pohledu musíme doufat, že v Praze po volbách zůstane aspoň taková evropská politika, jako dnes. Rozhodně ne příliš vstřícná k Bruselu, ale taky nikoliv fanaticky euroskeptická, jakou dnes předvádějí Poláci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.