Diamant z úžasné sbírky kardinála Mazarina změnil majitele. Nosila jej i Napoleonova manželka
Dražba diamantu Grand Mazarin se konala ve švýcarské Ženevě a neznámý zájemce za něj zaplatil čtrnáct a půl milionu dolarů. Grand Mazarin je lehce narůžovělý kámen, který váží skoro čtyři gramy. Jeho pozoruhodná historie se začala psát v indických dolech Golgonda, vůbec prvních diamantových dolech, které ve středověku dodávaly drahé kameny na starý kontinent. Pocházejí odsud i další slavné diamanty, jako třeba Koh-i-noor nebo Regent.
Jméno získal Grand Mazarin o několik desítek let později, po známém kardinálovi, který byl v 17. století jedním z nejvýznamnějších státníků. Mazarinovi se podařilo nahromadit sbírku celkem osmnácti největších diamantů své doby, které skoupil od královských rodin z celé Evropy. „Ta sbírka byla opravdu úžasná. I z dnešního pohledu by se jednalo o absolutní unikát,“ říká znalec drahých kamenů Radek Hanus.
Drahokam v průběhu let vystřídal několik vlastníků. Jistou dobu patřil například francouzskému králi Ludvíku XIV. a zdobil také diadém Napoleonovy manželky Marie Luisy. Na konci 19. století ho koupil francouzský klenotník a od té doby je v soukromých rukou.
Při vyčíslování hodnoty diamantu hraje samozřejmě důležitou roli příběh kamene, tedy jeho historie. Hodnota diamantů se nicméně standardně posuzuje podle čtyř kategorií: barva, čistota, hmotnost a kvality výbrusu. Poslední položka z výčtu je ale trochu ožehává. Výrazně totiž podléhá dobovému vnímání.
Zatímco diamanty broušené před sto lety a dříve mají poměrně velkou kaletu (spodní plošku), dnes bývá velmi malá nebo vůbec žádná. „Na začátku 21. století si myslíme, že je to tak nejlepší. Ale kdo ví, co bude za padesát nebo za sto let. Možná bude všechno jinak a zase se bude dělat velká kaleta, protože ta móda nebo požadavky trhu se přizpůsobí něčemu jinému,“ vysvětluje Radek Hanus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
