Památník obětem železné opony byl odhalen nedaleko Chebu
Památník obětem železné opony, věnovaný lidem, kteří zemřeli v letech 1948 až 1989 na hranici při pokusu emigrovat z tehdejšího Československa, byl slavnostně odhalen (27.6.) na Svatém Kříži u Chebu. Nechalo jej postavit město Cheb. Památník představuje roztržená pouta. Mohutný železný objekt symbolizuje podle autorů Antonína Kašpara a Jaroslava Šusta sílu a odvahu těch, kteří se pokusili zbavit pout, kterými komunistický režim svazoval své obyvatele.
Památník nese jména 82 lidí, kteří byli zastřeleni, zemřeli na elektrických drátech nebo jinak zahynuli na hranici.Jak řekl autor celého projektu chebský historik a městský radní Václav Jiřík, radnice jména pečlivě vybírala z archivů ministerstva vnitra. I jejich spisy byly mnohdy zkreslené, ale všechny jména jsou potvrzena.
Proti památníku a zejména proti jménům na něm protestovali na místě bývalí pohraničníci. Podle nich většina z obětí na památníku byli lidé, kteří se dopustili trestných činů, byli agenti nebo se na Západ chtěli prostřílet. "Nikdo se nás neptal, jak to bylo a kolik pohraničníků padlo, když bránilo hranici. A nyní nás jen pronásledují," stěžoval si Rudolf Vaněk, zpravodajský důstojník, který na Chebsku velel dvěma útvarům pohraničníků.
Božena Baborová, které pohraničníci zastřelili otce přímo před očima, nad počínáním pohraničníků kroutila hlavou. "Asi bych taky měla nějak protestovat," řekla.
První polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier, který památník odhaloval, protestujícím vzkázal: "Není podstatné, kdo byli ti lidé, kteří na hranici zemřeli. Podstatné je, že chtěli využít práv, která podle základní listiny práv a svobod měli a ke kterým se Československo přihlásilo". Navíc řekl, že když sloužil na vojně u nedaleké Aše, znal vojáky základní služby, kteří střežili hranice a kterým se jejich služba protivila.
