Podivuhodný případ Benjamina Buttona
Jak popsat lidský život a co tvoří osobnost? Jsou to vzpomínky, emoce, biologická zachovalost? Začínáme žít jako děti a do dětství se ve stáří vracíme, jako bychom byli pár dílky na časové ose omezenými shodnými body. Změnilo by se něco, kdybychom směřovali z bodu B do bodu A místo naopak? Podivuhodný případ Benjamina Buttona je volnou variací na motivy povídky Francise S. Fitzgeralda o muži, který šel opačným směrem. UVNITŘ TRAILERY!
Blíží se hurikán a v šedém nemocničním pokoji umírá na lůžku stará žena, s níž se přišla naposledy rozloučit dcera. Matka má u sebe starý deník a touží, aby jí ho naposledy přečetla a dcera v domnění, že jde o matčin deník začíná číst. V roce 1918 se ve městě New Orleans panu Buttonovi narodil syn Benjamin. Když pan Buton krátce po porodu kojence spatřil, vyděsil se k smrti. Z krajkových podušek na něj zíral ošklivý vrásčitý tvoreček s údy zkroucenými a nepohyblivými a porodník konstatoval, že tělo prokazuje veškeré známky stáří. Vyděšený a šokovaný pan Button sebral kojence a bez cíle s ním běžel rušným městem, které zrovna slavilo konec 1. světové války. Uštvaný a bezradný malého tvorečka položil na schodech starobince v černošské čtvrti, kde ho našla černá kuchařka Queenie a rozhodla se jej přijmout za svého.
Malý Benjamin postupně roste a mládne, artritické kosti získávají znovu hybnost, místo šedivého chmýří se objevují šedivé vlasy, přibývá svalů a malé tělo se napřimuje. Už ve starobinci se seznámí s vnučkou jedné z obyvatelek. Bystrá a zvídavá Daisy brzy postřehne, že Benjamin není jako ostatní lidé, že v něm navzdory vzhledu vyrovnaného staříka dřímá dětská duše, touha po poznání a dychtivost mládí. Vznikne mezi nimi silné pouto podporované vzájemnými sympatiemi. Celý Benjaminův další život předznamenává toto přátelství, které postupně přerůstá v hlubší cit.
Na jedné straně se nám na plátně před očima odvíjí Benjaminův život a na druhé straně v rámcových prostřizích sledujeme příběh umírající ženy (v níž brzo odhalíme Benjaminovu osudovou lásku) a její dcery. Do současnosti se vracíme v klíčových okamžicích Benjaminova života, v okamžicích, které s Daisy úzce souvisí a které má potřebu dceři vysvětlit. Stejně rychle jako se blíží závěr Benjaminova deníku se blíží i okamžik, kdy minulost dožene současnost a životní příběhy obou milenců dospějí ke svému konci.
David Fincher je režisér, který rozhodně nechrlí filmy jako na běžícím pásu. Jeho filmografii však necharakterizuje kvantita ale kvalita. Všech sedm celovečerních filmů, které má zatím na svém režijním kontě (za jiné Sedm, Hra, klub rváčů, Úkryt), se může pochlubit atmosférou, invencí, a dokonale zvládnutou řemeslnou stránkou věci. Stejně tak i Podivuhodný příběh Benjamina Buttona. Fincherova režie vytáhnula maximum ze scénáře, jenž je v zásadě modifikovanou love story, kterou se prolínají úvahy o lidském životním cyklu. Distributor sice uvádí, že snímek vzniknul na motivy povídky Francise S. Fitzgeralda, ale ve skutečnosti s ní má společného asi tolik, jako Romeo a Julie s komedií. Fincher však, kromě kuriózního Benjaminova mládnutí a vzájemné lásky dvou hlavních postav, předkládá divákovi Benjaminovu neustálou fascinaci životem, jeho pochopení pro lidi a jejich krásu a důstojnost v každém věku.
Jak již jsem zmínil celý Benjaminův příběh probíhá retrospektivně a je sevřen rámcem - četbou deníku a vzpomínek umírající Daisy. Návraty z vyprávění do současnosti působí jako katalyzátor emocí, dcera se ptá a matka vzpomíná a vysvětluje. Sotva si dovedeme představit více dojemné filmové klišé, než když umírající postava vzpomíná na smrtelné posteli na svůj život, na to jak byl i přes veškeré chyby, kterých se dopustila šťastný, a na velkou osudovou lásku, jíž prožila. Fincherovo podání však je snesitelné, bez patosu vzlykání a potoku slz. Šablonovitá scéna je narušena už jen tím, že se dcera jdoucí vlastně splnit smutnou povinnost, místo držení za ruku dozvídá o své matce věci, které nikdy neslyšela. I ty emotivně nejvyhrocenější scény v nemocnici jsou tak zmírněné jejím překvapením.
Scénář jsem zpočátku trochu strhal, vlastně si to tak úplně nezaslouží, není úplně plytký, není úplně špatný, jen na něm není nic zvláštního a pokud bych mu něco vytýkal, pak to, že mohl z příběhu muže, který mládne vytěžit mnohem víc.
Kamera a vůbec celá vizuální stránka filmu je na vysoké úrovni. Zajímavé záběry s nádechem nostalgie, dynamická válečná pasáž zpomalená letem kolibříka a pohledy i rychlost střihů odpovídající pozvolnému tempu vyprávění. Výsledný dojmem je romantika prodchnutá jemným smutkem, podpořená skvělými hereckými výkony obou hlavních hrdinů.
Podivuhodný příběh Benjamina Buttona je pozvolna plynoucím příběhem člověka s neobyčejným osudem, člověka, který prožil zajímavý a plnohodnotný život a lásku, kterou poznal v ten pravý okamžik. Na pozadí jsou nahozeny otázky ideálního lidského věku a toho, co mu schází k dokonalosti. Fincher znovu potvrdil své režijní schopnosti když vytvořil příběh o lásce a vyhnul se prvoplánové romantice. Rozhodně stojí za vidění. I přes poměrně dlouhou stopáž ve filmu nenajdeme vyloženě hluchá místa, ale střípky, z nichž se pomalu a kousek po kousku skládá celkový obraz.
Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (flash trailer), Warner Bros.
Podivuhodný případ Benjamina Buttona (The Curious Case of Benjamin Buton) USA, 2008, 166 min
Režie: David Fischer, scénář: Eric Roth, Robin Swicord, kamera: Claudio Miranda, produkce: Kathleen Kennedy, Frank Marshall, Ceán Chaffin, hudba: Alexandre Desplat, střih: Kirk Barter, Angus Wall
Hrají: Brad Pitt (Benjamin Button), Cate Blanchett (Daisy), Tilda Swinton (Elizabeth Abbott), Elle Fanning (Daisy), Jason Flemyng (Thomas Button), Julia Ormond (Caroline), Elias Koteas (pan Gateau), Josh Stewart (Pleasant Curtis), Faune A. Chambers (Dorothy Baker), Taraji P. Henson (Queenie), Jared Harris (Captain Mike), Mahershalalhashbaz Ali (Tizzy), Ilia Volokh (ruský interpret)
