Rozsudek nad Krajišnikem? V Bosně nikdo není spokojen

Poté co se zmíněným způsobem oba klíčoví politici znepřátelených stran následné bosenské války rozloučili, odešel Momčilo Krajišnik skutečně do tehdejšího hlavního města bosenských Srbů Pale. Bylo to místo 10 kilometrů nad Sarajevem, kde si jeho zámožnější obyvatelé stavěli chaty. Horské středisko ne nepodobné našemu Špindlerovu mlýnu, kde žilo, nepočítáme li rozsáhlé okolí asi 7000 obyvatel, působilo jako hlavní město poněkud komicky. Na počátku se dokonce jako jeden ze srbských v uvozovkách trucpodniků jmenovalo Srbské Sarajevo. Bosenští Srbové si tu v jednom z rekreačních objektů zřídili parlament, do jehož čela se postavil právě Momčilo Krajišnik.

Odtud řídilo úzké vedení v čele s Radovanem Karadžičem operace proti nesrbskému obyvatelstvu. Násilné vyhánění, terorizování a vraždění, které přerostlo v genocidu. Právě v Pale nakonec skončila i Krajišnikova svoboda. V dubnu roku 2000, pouhé dva měsíce poté, co na něj tribunál vydal zatykač, byl zajat vojáky SFOR a převezen do věznice soudu v Haagu. Proces se táhl dlouhých 6 let. Od smrti Slobodana Miloševiča a loňském zajetí Radovana Karadžiče byl Krajišnik nejvýše postaveným Srbem souzeným v Haagu. V září roku 2006 byl nad ním vynesen verdikt 27 let žaláře. Krajišnikova obhajoba se odvolala a výsledkem je včerejší snížení trestu o 7 let. Soud potvrdil odpovědnost obžalovaného za podíl na deportacích a násilném vystěhovávání více než sta tisíc Bosňáků, nebo chcete-li Muslimů a etnických Chorvatů. Nebyla však prokázána přímá účast Krajišnika na vraždách a vyhlazování.

Původní výše rozsudku v roce 2006 vyvolávala od počátku kontroverzi. Už tehdy totiž nebyly dostatečné důkazy o přímé účasti souzeného na genocidě, jako třeba na případu Srebrenica, kde vojska generála Mladiče vyvraždily 8000 obyvatel města. Proto objevovaly už týdny před verdiktem různé spekulace. Žalobci žádali pro Krajišnika zvýšení trestu na doživotí. Výsledek je tak spíše úspěchem týmu obhájců. Má být v tuto chvíli ale vůbec někdo být spokojen?

Jak se ukázalo spokojen v Bosně a Hercegovině, kde byl Momčilo Krajišnik jedním z hlavních spoluaktérů dění, není vlastně nikdo. Ani to není překvapivé. Podle zástupců Bosňáků a Chorvatů je zmírnění rozsudku výsměchem obětem války a činem, který snižuje věrohodnost tribunálu. Srbové se jako od počátku stavějí k soudnímu tribunálu jako k mezinárodnímu zpolitizovanému orgánu, který byl vytvořen na jednostranné ponížení srbského národa.

Reakce skutečně překvapivé nejsou. Znovu se totiž potvrzuje, že na haagské rozsudky v bývalé Jugoslávii nehledí jako na individuální případy. Ukazuje se, že je většina lidí chápe jako vyrovnání se se zločiny války v Bosně jako celku. Hlavní význam odsouzení Krajišnika tak spočívá v tom, že byla prokázána existence zločinného spiknutí s cílem deportovat a vyhánět nesrbské obyvatelstvo. Podíl Krajišnika na přípravě takových postupů je nezpochybnitelný.

I když se on na rozdíl od Karadžiče a Mladiče mohl podílet na politickém dění i po uzavření daytonského míru, který ukončil vojenské akce znepřátelených stran. Až do roku 1998 byl dokonce srbským zástupcem v kolektivním úřadu prezidenta Bosny a Hercegoviny. Tedy jednoho z orgánů, který je až do dneška málo funkční a je známkou toho, že Bosna a Hercegovina zatím není schopna fungovat bez dohledu protektora jako samostatná země. I navzdory jeho širokým pravomocem se jen sporadicky daří přimět politiky k dohodě o integraci do celo bosenských institucí. Proto v posledních měsících rychle rostou obavy, že v zemi znovu začnou dominovat odstředivé tendence a Bosna bude spět k novému rozdělení.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .