Obama obnovil boj za reformu zdravotnictví

Prezident obhajoval svůj plán jeho minimálním dopadem na většinu Ameriky, poukazováním na to, že ovlivní jen asi pět procent obyvatelstva, tedy malé individuální podnikatele a nezaměstnané. Dodal pak smírně, že jde vlastně jen o malou část původního plánu umožnit zdravotní pojištění oněm nepojištěným 45ti miliónům Američanů, kteří žádné nemají a neměl by tedy rozdmychávat kongresové ideologické boje. Prezident si ovšem neodpustil šleh proti oponentům, když dodal, že ti, kteří se domnívají, že je lépe plán potopit nežli vylepšovat, budou pak voláni ke zodpovědnosti před národem.

Jak prozrazují průzkumy veřejného mínění i dosavadní ohlasy v kongresu, ti centrističtí zákonodárci obou stran, kteří hájí co nejmenší vliv státního aparátu na životy občanů, tvrdí, že vládní, tedy státní byrokracie by přijetím návrhu mohla získat rozhodující vliv na zdravotní péči a dokonce ji ovládnout. Jiní, zejména necentristická většina Demokratů, se zas obávají, že bez reformy by nemohl státní systém pro nemajetnější vrstvy odolávat tlaku soukromých pojišťoven, které účtují klientům mastné pojišťovací poplatky a málo pak dbají o kvalitu jejich léčby.

Za této situace podle expertů opravdu Obamovi nezbylo než aby se představil coby skalní centrista. Nejdříve připomněl památku nedávno zemřelého senátora Edwarda Kennedyho a pak jako státník, který zvážil dobře veškeré protinávrhy a dokonce přijal i jeden pozměňovací návrh senátora McCaina, nedávného oponenta v prezidentských volbách, dokazoval skeptikům, že se není čeho bát. Jelikož jeho projev byl přenášen televizními a rozhlasovými stanicemi, prezident věděl, že mu mírně populistické stanovisko může vynést vzrůst podpory mezi obyvatelstvem a tvrdil, že pro normálního běžného občana by se vlastně nic nezměnilo a že jeho plán, který by státní pokladnu stál zhruba 900 miliard dolarů během příštích deseti let, by se dal financovat z úspor, které by v systému vznikly jeho přijetím. Pak dokonce i mírně pohrozil že politikaření některých zákonodárců by mohlo způsobit odložení reformy. Pak by hrozil by mnoha rodinám a malým podnikatelům bankrot a mnoho občanů by ztratilo pojištění právě když jsou nemocní a potřebují z něj čerpat, neboť v extrémních případech jim může hrozit i smrt.

Celkově se však zdá, že experti nezaznamenali viditelnější posun v mínění zákonodárců, i když mezitím teprve začalo zkoumání dopadů na změny veřejného mínění po projevu. Agenturní zpravodajové dokonce tvrdí, že sám McCain se nenechal takzvaně koupit zmíněným zakomponováním svého návrhu ohledně žalob pacientů proti nesprávným či nedbalým zákrokům zdravotnictví či nechuti pojišťoven pokrývat různé méně standardní zákroky do prezidentových plánů. Konstatoval totiž po Obamově projevu, že to nevypadá na změnu veřejného mínění, neb všichni se stále bojí zadlužení -- tedy jak země tak i rodin. Přitom ovšem pro agenturu Reuters přiznal, že Obama nemá na vybranou a že on sám by dělal totéž a jezdil po zemi a přesvědčoval občany, že reforma zdravotnictví je proveditelná. Takto to všem nevypadá, že by prezident zatím byl schopen reformu prosadit. Kongresoví pozorovatelé přiznávají, že McCain má asi pravdu, avšak vzhledem k většině v kongresu, které se Demokratická strana těší, je dost dobře možné, že bude muset použít bič stranické disciplíny a pak by měla být schopna prezidentovi pomoci a Republikány přehlasovat. Zda detailní znění celého balíku návrhu mezitím dozná takové další změny, že bude přijatelné pro obě strany v kongresu, není totiž zatím možné předvídat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .