Abiotická syntéza methanu

Vědci z Carnegieho výzkumného ústavu ve Washingtonu podpořili teorii, podle které část zemního plynu vzniká i jinak, než uvádějí učebnice.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Focul viu (v překladu živý oheň) - přírodní vývěr zemního plynu v rumunských Karpatech

Focul viu (v překladu živý oheň) - přírodní vývěr zemního plynu v rumunských Karpatech | Foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, Petr Sporer

Podle tradičních teorií se vznik metanu (hlavní složky zemního plynu) neobejde bez živé hmoty: plyn vytvářejí odumřelá těla pravěkých rostlin, která byla za vysokého tlaku a teploty stlačena horninami pod povrchem Země. Někteří vědci ale spekulují o tom, že methan by mohl vznikat také abiotickým způsobem. Domnívají se, že v hlubinách země může docházet k chemickým reakcím, při kterých se molekuly oxidu uhličitého (CO2) a vodíku (H2) mění na metan (CH4). Tato myšlenka není nijak nová a sahá minimálně do roku 1877, kdy ji propagoval ruský vědec Dmitrij Ivanovič Mendělejev.

Teorii abiotického vzniku metanu testovali vědci z Washingtonu za pomoci diamantové komůrky. V ní mohli směs molekul vystavit tlakům a teplotám (250 až 1500 °C a 1 až 8 GPa), jaké panují v hluboko pod povrchem Země. Produkty reakcí, které v komůrce probíhaly, pak zkoumali pomocí optické spektroskopie. Podle informací na stránkách Science Daily výsledky experimentů naznačují, že ve spodních částech zemské kůry a svrchním plášti by metan skutečně mohl vznikat přímo chemickými reakcemi.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme