České dráhy: Na věčné časy
Na věčné časy a nikdy jinak. Toto heslo jsme sice slýchali ve zcela jiných souvislostech, ale musí nás napadnout, dozvíme-li se, že Asociace krajů České republiky ústy svého místopředsedy a bývalého ministra, dnes hejtmana pardubického kraje Radko Martínka, odmítla nabídky řady firem na železniční dopravní služby.
Dala totiž přednost podniku, se kterým je jen málokterý cestující spokojen, totiž Českým drahám. A kdyby se jednalo jen o rok příští nebo několik dalších roků - ne, je to hned na deset let dopředu. To vše se stalo jen několik dní předtím,než měly být otevřeny nabídky společností, které se přihlásily do tendrů vyhlášených kraji.
Radko Martínek totiž za Asociaci dojednal smlouvu s ministerstvem dopravy na příspěvek dvou miliard korun každému kraji po dobu deseti let na provoz regionálních železnic. Kromě letitého odkladu volné soutěže na železnici máme tím zakonzervovaný současný stav za pofidérní příslib modernizace vozového parku Českých drah.
Takové počínání je o to divnější, když uvážíme, že příkladně plzeňský kraj vypsal výběrové řízení s požadavkem modernějších vlaků v září a během měsíce se do něj kromě Českých drah přihlásili hned tři firmy. Rychlost nabídky svědčí o tom, že existují firmy, které čekají na svou příležitost provozovat železniční dopravu, a to i s kvalitnějšími vagony než dominantní dopravce.
Kromě firmy RegioJet Radima Jančury, kterou známe hlavně díky autobusům Student Agency jsou to ještě ČSAD Jablonec a Viamont, který již několik tratí provozuje. Plzeňský krajský radní pro dopravu Jaroslav Bauer obhajuje zrušení tendru na poslední chvíli slovy: "Díky penězům z ministerstva teď měníme plány, jak železnici rozvíjet." Je otázkou jak budou České dráhy modernizovat a rozvíjet regionální dopravu, na kterou dostanou od krajů v podstatě stejnou částku jakou od nich vybírají nyní.
Hejtman Martínek obhajuje podivný krok krajů také tvrzením, že "teprve díky desetileté stabilizaci mohou kraje rozklíčovat, jak nastavit celý dopravní systém včetně návaznosti autobusových linek". Ještě dodává: " Teprve potom budeme vědět, jak jsou které tratě výnosné a kde nasadit drahám konkurenci".
Ve stejném stylu se vyjadřují i zástupci ostatních krajů. Pokud bychom chtěli pana hejtmana brát doslovně, znamenalo by to, že dodnes seděli na místech úředníků odpovědných za dopravu jen neschopné figury, které o dopravě a její potřebě neměli ani zdání. Ve finančních útvarech krajů by pak byla další squadra neschopných rozeznat platby drahám od jiných. Další doplňující argument je také trochu pokulhávající.
Možnost nevypisovat tendry v případě zakázek na železnici, kterou umožňuje výjimka Evropské unie, platí jen v případě, kdy se o provozování dopravy hlásí jen jeden zájemce. Zástupce RegioJetu Jiří Schmidt v této souvislosti poukazuje na případ dánských státních drah, které vzdor více zájemcům dostaly výhradní právo. Soukromí dopravci následně zažalovali stát a výsledkem bude zatím přesně neurčená částka, kterou bude státní dráha vracet státu. Její předpokládaná výše se pohybuje okolo sedmi set milionů eur, což byl zisk z dotace. Obávám se, že podobná povinnost by České dráhy poslala do konkursu nebo by stát sáhl hlouběji do kapes nás všech, aby podnik zachránil.
Mezi dopravními odborníky se dokonce spekuluje o tom, že by v rámci smlouvy mezi ministerstvem dopravy a kraji mohlo dojít k dohodě, která by nahrávala plzeňskému dodavateli vlaků Škoda. Ta je kontrolovaná finanční skupinou Appian Group, přes níž si České dráhy nakupují vlaky. Hejtman Martínek taková podezření označuje jako nesmyslná a dodává, že smlouva s drahami jim umožňuje ovlivňovat výběr dodavatele. Doslova uvedl, že "oslovili šest výrobců vlaků, aby zaslali nabídky".
Není však zřejmé z jakého titulu právě kraje, které dosud dopravě příliš nerozumí, oslovují přímo výrobce a proč to nedělá odborný podnik. Také nikde a nikým nebylo uvedeno o jaké výrobce se jedná, protože z výběru by mohlo být zřejmé, kterým směrem se nabídka ubírá.
Škoda, že peníze vybrané z kapes všech poplatníků, stát rozděluje nepříliš průhlednou cestou. Navíc se tak děje v době, kdy státní rozpočet hledá každou možnou úsporu pro řadu příštích rozpočtů. Tímto kontraktem budou totiž zatíženy rozpočty dalších deset let.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
