Měli štěstí. Přežili Osvětim! A mají důkaz. Někdo je v lágru vyfotil!
Fotografie zachycuje průvod mužů a žen na jedné z ramp osvětimského lágru. Byla publikována mimo jiné v knize Commandant of Auschwitz, což jsou autobiografické zápisky někdejšího velitele tábora Rudolfa Hösseho krátce před jeho popravou počátkem roku 1947. Poprvé kniha vyšla v Americe roku 1951, komentovaná později roku 1958 v Německu. V České republice vyšla pod titulem Velitelem v Osvětimi - Autobiografické zápisky až v roce 2007.
Fotografie je ale zcela unikátní hned ze dvou důvodů. Jednak tím, odkud se vzala a za druhé, kdo na ní je. Vypráví pozoruhodný příběh.
Jedná se o snímek ze zcela unikátního souboru 193 fotografií, které pořídili stráže SS (na podzim roku 1944) a dokumentují celý proces selekce v Osvětimi kromě samotného zabíjení v plynových komorách.
Někteří dozorci si ze soukromé iniciativy tábor "na památku" nafotili. A právě proto se asi nejspíše tyto snímky zachránily. Den po konci války hledala přeživší vězeňkyně tábora Lilly Jacob Zelmanovic-Meier (jedná se pouze o shodu jmen) v bývalých barácích, kde žili stráže SS, nějaké oblečení, aby se zahřála. Náhodou narazila na štos fotografií.
Lilly fotografie poskytla celé řadě židovských muzeí, například i tomu v Praze. V roce 1960 byly tyto fotografie prezentovány v rámci osvětimských procesů ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1981 snímky poskytla památníku v Izraeli Yad Vashem.
Soubor fotografií donedávna patřil mezi více méně řadu ilustračních fotografií z koncentračních táborů. Těch, které vznikly tzv. "inside", někým ze vnitř v průběhu války, není mnoho. Nacisté samozřejmě o důkazy svých zločinech "Konečného řešení židovské otázky" nestáli, proto fotodokumentaci hromadně zničili.
Tato fotografie je zcela výjimečná i z jiného důvodu. Nejenže se dvě dívky z fotografie náhodou podařilo identifikovat, ale navíc obě žijí! Ukázalo se, že se jedná o průvod Čechoslováků, kteří v říjnu 1944 právě přijeli do koncentračního tábora Osvětim. V popředí jsou dvě dívky, zadní se dívá do objektivu a usmívá se. Jsou to sestřenice Isla a Markéta Drexlerovy, dnes Isla Maier a Markéta Nováková. Zázrakem přežily a mohou přesně popsat, proč se usmívají, co mají na hlavě, kam jdou, jaké mají pocity, co bylo s nimi po válce.
Ilsa Maier poprvé spatřila fotografii v jednom newyorském knihkupectví v už zmíněné publikaci "Commandant of Auschwitz: the Autobiography of Rudolf Hoess".
Do Osvětimi II-Birkenau od 28. září do 28. října 1944 odjelo na 18 400 převážně Čechoslováků z Terezína. Přežilo jen 1574 osob.
Vzpomínky Ilsy a Markéty natočilo sdružení Post Bellum a svědectví v plné neupravené podobě si může veřejnost poslechnout na www.pametnaroda.cz. Rozhlasový dokument o osudech Markéty a Ilsy uslyšíte v premiéře v neděli 31. 1. 2010 od 10.06 a v repríze v sobotu 6. 2. 2010 od 13.06 hodin v dokumentárním pořadu z cyklu Příběhy 20. Století. Připomínáme jím výročí 65 let od osvobození tábora Osvětim.
V sobotu 30. 1. 2010 od 13.06 reprízujeme 1. díl příběhu Člověk, který spadl do vody.
Pokud i vy máte zajímavý osud z války či z doby komunismu, nebo někdo z vašeho okolí, napište nám. Reportéři z občanského sdružení Post Bellum se za vámi vypraví. Své příběhy posílejte na adresu Český rozhlas Rádio Česko, Příběhy 20. století, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 nebo na email: pribehy@rozhlas.cz.
