Senátor Štětina kvůli skrývání Gruzínce žádá o zbavení imunity
Soukromý azyl poskytl senátor za Stranu zelených Jaromír Štětina Gruzínci Timuru Borčašvilimu poté, co mu ho odmítl udělit český stát. Někdejší spolupracovník bývalého čečenského prezidenta Aslana Maschadova měl Českou republiku opustit do neděle, tedy ještě před soudním projednáváním svého případu.
Jaromír Štětina ale tvrdí, že mu v Gruzii v případě vyhoštění hrozí smrt. Dosáhnout chce toho, aby se Borčašvili u nás dočkal nestranného soudu a mohl se obhájit.
Štětina dnes navíc požádal senátní imunitní výbor, aby ho zbavil imunity. Potvrdil to v Ozvěnách dne Radiožurnálu.
"Čekám, že může být vyvíjen i postih vůči mně. Požádal jsem dnes imunitní výbor Senátu, aby mě zbavil imunity, poněvadž si nedovolím, aby ten chudák kluk Timur Borčašvili imunitu neměl, a já ji měl. My bychom měli být v tomto společném postupu rovnoprávní," uvedl.
V pozadí prý stojí ruská tajná služba
Jaromír Štetina doufá, že případ Borčašviliho upozorní na špatnou azylovou politiku Česka, která podle něj jen málo pomáhá lidem z Kavkazu.
"Celý problém počíná na ministerstvu vnitra na azylovém oddělení, které dalo pokyn cizinecké policii k tomu, aby Borčašvili musel opustit republiku," podotkl Štětina.
Restriktivní politika vůči čečenským uprchlíkům v České republice je podle něj velmi neobvyklá. Přisuzuje to celkovému vztahu naší republiky k Ruské federaci a spolupráci mezi ministerstvy vnitra obou zemí a tajnými službami.
"Federální služba bezpečnosti v Ruské federaci si jistě nepřeje, a je to partnerská organizace naší BIS, aby tady Čečenci, příznivci prezidenta Maschadova, dostávali azyl," míní senátor Štetina.
Ředitel azylového odboru tvrzení odmítá
Štětinův názor, že ministerstvo vnitra odmítá udělovat azyl lidem z Kavkazu, odmítl ve vysílání Radiožurnálu ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva Tomáš Haišman.
Rozhovor s Tomášem Haišmanem z ministerstva vnitra v Ozvěnách dne Radiožurnálu
"Celé prohlášení pana senátora je absurdní a dokonce bych řekl, že nemá informace o tom, co dělá ministerstvo vnitra České republiky na severním a jižním Kavkaze. Od začátku čečenské války bylo úplně jasné, na čí straně jsme stáli, a nebylo to ta strana, o které mluvil pan senátor," uvedl Haišman.
Připomněl, že Česko bylo první zemí, která vyhlásila dočasnou ochranu pro čečenské uprchlíky a iniciovala v tomto smyslu jednání na Evropské unie. Zmínil také humanitární a rozvojové projekty v Čečensku. "Že to neví pan senátor, to není náš problém," podotkl Haišman.
Borčašvili podle něj neměl důvěru k orgánům České republiky, což je podmínkou pro žadatele o azyl, a navíc se vydával za někoho jiného. "Pokud člověk mění identitu, pokud mění jazyk, ve kterém chce mluvit, příběh, který vypráví, tak samozřejmě budí podezření, že není úplně z nejvěrohodnějších," dodal.
