Tragické nehody ročně vymažou z mapy jednu Prahu
Už čtyři dny nelétají nad většinou Evropy letadla, přestože ze země žádný sopečný popel není vidět. Jenže nad mraky prý je a může poškodit motory letadel. Mnozí z těch, kteří se chtěli letecky někam dostat, jsou teď možná trochu naštvaní, na druhou stranu, právě přísné dodržování bezpečnostních pravidel je důvodem, proč je letecká doprava vzhledem k počtu přepravených lidí nejbezpečnější.
Pravda, občas nějaké letadlo spadne, ale většinou je na vině technický problém, o chybu pilota jde jen v minimálních případech. U aut je to bohužel přesně naopak. Za většinu tragických nehod mohou sami řidiči a ročně na silnicích celého světa zemře zhruba 1,2 miliónu lidí, to je vlastně celá Praha.
Je to obrovské číslo, které bohužel stále narůstá. Odborníci dokonce spočítali, že pokud to takhle půjde dál, za deset let bude dvojnásobně vyšší. Tedy že při nehodách na celém světě zemře téměř 2,5 miliónu lidí. To už bychom mohli z mapy vymazat třeba Makedonii. I proto se jednotlivé státy Evropské unie na začátku tisíciletí rozhodly, že do konce letošního roku sníží počet mrtvých na svých silnicích na polovinu.
„Podle předběžných údajů, které jsou k dispozici, by tento úkol měly splnit státy jako Francie, Portugalsko a Lucembursko. Je možné, že se to podaří ještě Německu a Švédsku,“ nahlíží do evropských statistik nehodovosti Josef Tesařík z policejního prezídia.
Tři, možná pět států ze 27 je docela málo. Jak daleko má ke splnění cíle, tedy ke snížení počtu mrtvých na silnicích na polovinu, Česká republika? „Plánované hodnotě jsme byli nejblíže v roce 2006, kde byl rozdíl pouhých sto usmrcených osob. V důsledku nepříznivého vývoje byl největší rozdíl v roce 2007, v roce 2008 to bylo 161 a v loňském roce 174 osob. Konečné číslo pro rok 2010 by se mělo pohybovat kolem 667 osob.“
To by se teoreticky mohlo podařit. Za první tři měsíce letošního roku zahynulo na našich silnicích „jen“ 118 lidí, což je nejméně za 40 let. Oproti loňsku je to pokles téměř třetinový. Podle doktorky Jany Horákové z ministerstva vnitra je to kombinace několika důvodů: „Jednak zavedením bodového systému, který se výrazně podílí na zlepšení chování řidičů. Svoji roli hrají také nová vozidla, jejich bezpečnější karoserie a pochopitelně vyšší pasivní bezpečnost vozidel, která umožňuje částečně eliminovat chyby řidiče. V neposlední řadě jde také o infrastrukturu.“
Nesmíme zapomenout také na prevenci. Například kampaň Nemyslíš, zaplatíš zná určitě každý motorista a mnozí z nich i díky ní začali pravidelně používat bezpečnostní pásy. Přestože to je povinnost, kterou jim ukládá zákon, právě to je hlavní problém vysoké tuzemské nehodovosti.
„Zatím jsme si ještě nezvykli, že pokud je stanoveno určité pravidlo chování, měli bychom ho dodržovat. Porušíme-li ho, ať už vědomě, nebo ne, měli bychom nést odpovědnost za svoje chování,“ vysvětluje doktorka Jana Horáková.
Možná i proto se s nástupem hezkého počasí zvyšuje počet tragických nehod - ostatně čtyři životy vyhasly ráno na Chomutovsku při čelním střetu osobního a nákladního auta. Minulý týden zemřelo na silnicích 13 lidí a to je letos druhý nejvyšší počet. Na našich cestách totiž pořád umírá zbytečně moc lidí, a to i kdybychom se náhodou dostali na polovinu počtu z roku 2000.
„Přepočet vychází na 65 usmrcených osob na jeden milión obyvatel, což je ve srovnání se Švédskem stále dvojnásobek. V loňském roce to bylo ve Švédsku 38 usmrcených.“ Pro zajímavost, Švédsko je zhruba tak velké jako Česká republika.
