Nafta patří do traktoru, plyn do trouby?
Mezinárodní asociace vozidel na zemní plyn odhaduje, že do roku 2020 by automobily na zemní plyn mohly představovat až devět procent všech vozidel na světě. Na silnicích by se tak během příštích deseti let mělo objevit na padesát miliónů nových aut poháněných stlačeným zemním plynem. Kdo by to ještě před několika málo lety řekl, že se plyn začne takto prosazovat.
Nezapomínejme, že už v roce 1863 uskutečnil Francouz Leonir první jízdu s vozem, který poháněl motor na svítiplyn. Zemní plyn pak byl poprvé použit v Ottově motoru o devět let později. Až poté začaly být používány petrolej, benzín a nafta.
U nás je v současné době na dva tisíce vozidel, která jezdí na stlačený zemní plyn (CNG). Z toho zhruba 1 700 je osobních aut a dodávek, zbytek tvoří nákladní a užitková auta, autobusy, vysokozdvižné vozíky, rolby nebo dokonce lokomotiva na CNG. Ve srovnání se zeměmi bývalého východního bloku si vedeme průměrně, ale ve srovnání s vyspělou Evropou, kam bychom se rádi řadili, jsme pozadu. A ne o málo.
„V Evropě dnes jezdí přes 1,3 miliónu vozidel na CNG a přes tři tisíce stanic. Po celém světě jezdí 11 miliónů aut, která čerpají stlačený zemní plyn na 16 600 stanicích,“ konstatuje Markéta Schauhuberová z České plynárenské unie.
Spotřeba zemního plynu v dopravě roste i u nás. V minulém roce jsme projezdili přes osm miliónů kubíků plynu. Největší slabinou je málo rozvinutá síť čerpacích stanic.
„V současnosti funguje 25 plnicích stanic a předpokládáme, že do konce roku bude uvedeno do provozu dalších šest nebo sedm stanic. Stejný vývoj očekáváme i v následujících dvou až tří letech,“ dodává Lubomír Kolman ze společnosti RWE.
Pořizovací cena auta, které je schopné jezdit na benzín a stlačený zemní plyn, je zřejmě to první, co člověka zajímá.
„Jsou automobilky, které vyprodukují vozy poháněné CNG, jejichž cena je srovnatelná například s auty s dieselovými motory. Ale také se setkáváme s automobilkami, kde je cena vozidla zhruba o padesát tisíc korun vyšší,“ říká Markéta Schauhuberová.
U nás v současné době nabízí auta na zemní plyn hned několik automobilek: „Volkswagen, Mercedes, Opel, Fiat, Citroën a Ford. Nejde jen o osobní vozy poháněné stlačeným zemním plynem, ale také o dodávky do 3,5 tuny a nákladní vozy,“ vyjmenovává Lubomír Kolman.
Pro provoz auta na stlačený zemní plyn hovoří dva zásadní argumenty - ekologie a peníze. Jak jinak v této době. O podstatně nižších emisích v porovnání s benzínovými nebo naftovými motory není třeba mluvit, tak pojďme počítat.
„Budete-li jezdit na CNG, náklady se pohybují kolem jedné koruny na kilometr, ovšem u vozu s benzínovým motorem rostou na dvojnásobek,“ konstatuje Markéta Schauhuberová. Důvod je jednoduchý. Z benzínu a nafty tvoří daň, tedy to, co si vezme stát, plných 18 korun. To zemní plyn je jako pohonná hmota ve výhodě. „Od roku 2007 je na CNG nulová spotřební daň, která vydrží až do roku 2011. Poté se bude postupně navyšovat zhruba o 36 haléřů za kubík stlačeného zemního plynu. V cílovém roce 2020 by měla činit 2,36 koruny na kubík CNG, což jsou v porovnání se spotřební daní benzínu a nafty zanedbatelné částky.“
Plynaři samozřejmě doufají, že nikoho, kdo spravuje nebo bude spravovat děravou státní pokladnu, nenapadne, aby si z každé koruny zaplacené motoristy vzal podstatně víc než doposud. Zatím takových motoristů není tolik, aby se to vyplatilo, ale co až i ostatní pochopí, že se plyn vyplatí, a to nejen ve vztahu k přírodě?
