Křivoklátsko se brání, nechce být národním parkem

Vyjíždíme z Karlovy Vsi a projedeme si první část potenciální první zóny národního parku. Naším průvodcem po Křivoklátskou byl Petr Hůla, vedoucí správy zdejší chráněné krajinné oblasti. Terénním autem po úzkých cestách jsme se s ním dostali až do míst, kde by v budoucnu měla vzniknout první zóna nového národního parku Křivoklátsko.

„Půjdeme do Národní přírodní rezervace Týřov, kam i přes zákaz chodí spoustu lidí a není to úplně dobře,“ uvedl Petr Hůla ve chvíli, kdy jsme překročili hranici přírodní rezervace. Že se nacházíme v ostře chráněné oblasti, oznamují i červené pruhy na stromech.

Právě například i tato týřovská rezervace, do které nás vzal náš průvodce, by se měla změnit v pro veřejnost nepřístupnou první zónu. Procházeli jsme po úzké pěšině, která na hřebeni oddělovala dvě hluboká údolí plná smíšených a listnatých lesů. Se šéfem chráněné krajinné oblasti jsme došli až na úpatí Týřovských skal.

„Dostáváme se na vrcholek Týřovských skal, odkud je výhled do údolí Berounky. A tady se vám otevře celý pohled na Křivoklátsko,“ ukázal Petr Hůla.

Do prvních zón parku Křivoklátsko by turisté nemohli chodit, stejně jako je tomu už teď v jiných národních parcích. Křivoklátsko by ale mělo mít mezi českými národními parky jednu důležitou výjimku: lidé z obce Karlova Ves, která jako jediná leží přímo v centru plánovaného parku, dostali slib, že oni, jejich blízcí a také místní chataři a chalupáři budou moci chodit i do prvních zón, které jsou jinak veřejnosti zcela nepřístupné.

Petr Hůla tvrdí, že zřízení parku tedy život místních lidí neovlivní. „Pro obec Karlova Ves se nemění vůbec nic, protože vlastní obec a její rozvojové části jsou zařazené do třetí zóny národního parku, kde zůstává stávající stav, jako je chráněná krajinná oblast. To znamená, že tu existují určité limity pro výstavbu, ale na to jsou všichni obyvatelé Křivoklátska zvyklí už přes 32 let,“ vysvětlil Petr Hůla.

I přesto, že ministerstvo životního prostředí slibuje, že národní park neomezí pohyb místních obyvatel, oni sami tomu z mnoha důvodů většinou nevěří. „Dochází mi, že bude problém se dřevem. Pak se obávám, že se s malými dětmi nedostaneme nikam do lesa. Také máme psa, to by prý také měl být problém. A že si budeme moci sbírat lesní plodiny, tomu opravdu nevěřím,“ řekla jedna z obyvatelek Karlovy Vsi.

Podobný názor má i Milan Naď, starosta městysu Křivoklát. Zastupitelstvo Křivoklátu už dokonce na svém zasedání zřízení národního parku odmítlo. „Existuje tu 32 let CHKO, padesát kilometrů od Prahy. Všude tu je velká hustota obyvatel a všechny to zasáhne. Proč na území, které je už přikryto rezervacemi, má vzniknout ještě vyšší ochrana? K čemu? Že to je marketingová známka, je nesmysl. Vidíme to na Šumavě,“ namítl starosta.

S některými šumavskými starosty se křivoklátští radili. Bojí se, že jim správa národního parku bude diktovat, co smějí a nesmějí a že místní lidé i turisté už nebudou moci do okolních lesů.