To chce klid a nohy v teple
V uplynulé anketní otázce jsme se zaměřili na řidiče, respektive na to, jak se chovají, když se dostanou do kolony. Kupodivu naprostá většina - přesně 60 procent - hlasujících se tím nenechá vytočit. 23 procent lidí se ji snaží objet, zatímco 17 procent respondentů se přiznalo, že je kolona doslova vytáčí. I když sami vědí, že ani díky rozčilování kolonou rychleji neprojedou.
„Nepomůže nic. Možná by to chtělo panáka, ale to je samozřejmě zakázáno. Co se dá dělat, trpíme tam všichni,“ naprosto přesně vystihla situaci jedna z pražských řidiček. Kolony prostě jsou a budou. Jde jen o to smířit se s nimi, což se, soudě podle výsledků naší internetové ankety, mnohým řidičům už daří. Ovšem někdy se mohou rozčílit i ti nejklidnější.
„Naše chování ovlivňuje stav, ve kterém do kolony vjíždíme. Záleží také na tom, jak kolonu vnímáme: jestli se do ní pasivně zařadíme a čekáme, nebo zda-li jsme ten typ člověka, který stání v koloně nesnáší a rozčiluje ho ztracený čas. Lišíme se tedy podle toho, jestli máme k zácpě aktivní, nebo pasivní přístup,“ vysvětluje psycholog Zdeněk Šolle.
Z vlastní zkušenosti určitě každý řidič potvrdí, že jinak projíždí dopravní zácpou třeba o víkendu, kdy je mu jedno, kdy přijede do cíle, a jinak zvládá kolonu, když spěchá nebo se právě pohádá s manželkou. Stres je totiž podle dopravní psycholožky Vlasty Réhnové špatným spolujezdcem. „Provoz je semeništěm stresu. Každý si tam přináší své zvyky a zlozvyky a snaží prosadit své požadavky. Přitom by měl s ostatními řidiči spolupracovat, třeba i s tím, kdo mu před chvílí, jak se říká, hodil myšku. To jsou poměrně náročné situace.“ Není vždycky jednoduché je zvládnout, ale dá se to.
Jak si za volantem krátíte čas při poskakování v dopravních kolonách?
„Poslouchám rádio.“
„Čtu si noviny a posílám textové zprávy. Samozřejmě se snažím zácpám vyhýbat, protože už Prahu znám, ale když se mi to nepovede, mám prostě smůlu.“
„Někdy se stihnu i namalovat, ale člověk to musí vydržet.“
„Dám si ruce na volant a přemýšlím.“
„Čekám a bavím se s manželkou.“
„Poslouchám rádio, hudbu z cédéčka nebo i vzdělávací cédéčka.“
Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Ovšem rozhodně bychom neměli ani v koloně zapomínat na to, že sedíme za volantem a musíme sledovat dění kolem sebe, aby nedošlo ke zbytečné nehodě. Navíc bychom si měli uvědomit ještě jednu věc. „Mnoho lidí v autě zažívá největší soukromí, ve kterém se v průběhu dne ocitnou, “ dodává Zdeněk Šolle. Tak proč si ty mnohdy skutečně vzácné chvíle klidu kazit zbytečným rozčilováním.
