Parkovat v centru Prahy lze, i když...
Každoročně, především v době prázdnin, navštíví naše hlavní město na statisíce turistů. Teď však není řeč o těch zahraničních. Stověžatá Praha totiž láká také obyvatele ze všech koutů naší republiky. Pro mnohé je to výlet, na který se těší celý rok. Řada z nich se pak vydá na cestu autem. Ti, kteří se nechtějí zaobírat tím, kde a jak zaparkují, využijí pravděpodobně záchytných parkovišť P+R, a pak se spolehnou na městskou hromadnou dopravu. Ovšem najdou se i tací, kteří budou chtít dojet až k samotným památkám. Za nimi musí do centra města, kde narazí na parkovací zóny.
Jako první začala provozovat parkovací zóny už na konci dubna roku 1996 Praha 1. Pak se k ní na podzim roku 2007 přidala druhá pražská část a o půl roku později Praha 3 a 7. „Dá se říct, že na začátku letošního roku měla Praha v zónách placeného stání - tedy v modrých, oranžových i zelených - zhruba 40 tisíc parkovacích míst,“ konstatuje Ludvík Klema, náměstek ředitele Městské policie Praha.
Modré zóny jsou určeny rezidentům, kteří musejí splňovat dvě podmínky - trvalý pobyt a vlastnictví nebo prokazatelné užívací právo k autu. Přes 7,5 tisíce těchto míst je pak v zónách oranžových nebo zelených, tedy placených a přístupných všem. Ve dne se v těchto zónách platí pomocí parkovacích automatů, ale k víkendovým nebo večerním návštěvníkům jsou poměrně milosrdné.
„Fungují pouze v pracovních dnech a jejich účinnost končí v 18 hodin. Ve večerních i v brzkých ranních hodinách tam tedy může parkovat kdokoliv.“
Pokud jde o modré zóny, i tam může nerezident zaparkovat. „Je zde možnost zakoupit dvouhodinové stírací karty, což je řešení například pro řemeslníky nebo rodinné příslušníky. Karty se dají kombinovat, takže si můžete předplatit několik hodin dopředu. Stírací karta navíc platí ve všech čtyřech městských částech, takže ve dvou hodinách můžete navštívit klidně všechny čtyři.“
Zatímco hodina v parkovacím automatu vyjde na 40 korun, dvouhodinová karta do modré zóny stojí 120 korun a desetihodinová 400 korun. Ovšem i přesto se najdou tací, kteří zaparkují v placené nebo vyhrazené zóně, a spoléhají na to, že to nějak projde. Jenže ti potom auto na svém místě najít nemusejí. Pak nezbývá než zavolat na bezplatnou linku městské policie 156, na níž se lze dovolat i z telefonní budky nebo z mobilu bez kreditu.
„Ve chvíli, kdy víte registrační značku vašeho vozidla, je to poměrně jednoduché. Během okamžiku vám strážník ověří, zda vozidlo bylo odtaženo, odkud a kam. Pokud registrační neznáte, snažíme se pomoct. Popíše-li dotyčný, kde vozidlo stálo a co to bylo za značku, nabídneme mu alternativu, abychom neprozradili určitá data k jiným vozidlům. Většinou se takzvaně trefíme a podaří se nám identifikovat, na jakém parkovišti dotyčné vozidlo stojí.“
Za samotný odtah a první den parkování pak zaplatíme pevně daný poplatek ve výši 1.450 Kč. Ten lze uhradit hotově nebo kartou, ale i to může být pro někoho v tu chvíli moc. Bez jeho zaplacení však auto nedostaneme. Pak se musíme se Správou služeb hlavního města Prahy, která je garantem systému, dohodnout.
„Existuje formulář uznání dluhu, ve kterém dotyčný - ve chvíli kdy uzná, že problém je oprávněný - uzná dluh písemně. Díky tomu může dostat vozidla zpět, i přestože nesložil hotovost na místě,“ uzavírá Ludvík Klema.
Jenže když nebudeme souhlasit, ať už s přestupkem samotným nebo s odtahem, pak nám bude auto nadále zadržováno. Potom přijdou ke slovu právníci, a jak ukázal případ odtahové služby společnosti Atol z Hradce Králové, nemůže být člověk, který se ničeho nedopustil nebo nemohl vědět, že zákon porušuje, trestán. To platí stejně v Hradci Králové jako v Praze. Do budoucna se pak připravuje možnost platit ve vyhrazených částech zón také pomocí SMS zpráv.
