Důvodem k zastavení není v JAR ani nehoda. Přednost má bezpečí
Fotbalový šampionát v Africe je v mnoha ohledech netypický. Například obrovskými vzdálenostmi mezi stadiony, kvůli kterým se většina méně zámožných fanoušků dopravuje půjčenými auty. Při větším počtu lidí je to zdaleka nejlevnější způsob cestování a především je nejbezpečnější. A právě to si zapsal do Fotbalového deníku zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Jihoafrické republice Lubomír Smatana.
Prvních pár dnů jsem jezdil po Pretorii na kole, ale nakonec jsem si musel auto půjčit, aby se vůbec někam dostal. Dostal mě na starost černý muž s poetickým jménem Jetro a zasvětil mě do tajů místní silniční dopravy:
Fotbalový deník zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu v Jihoafrické republice Lubomíra Smatany o cestování autem mezi stadiony.
„Zamykej si dveře kvůli bezpečnosti, nestahuj okénko kvůli bezpečnosti a nikomu nikdy nezastavuj kromě po policisty. A taky musíš jezdit pořád vlevo. Vpravo pouze tehdy, když to nařídí policista.“
Na jízdu po levé straně si člověk po pár dnech zvykne. Také na kamiony, které řidiči opravují uprostřed dálnice, ovšem na další rady, které ale zachraňují život, se zvyká podstatně hůř.
„Když nedej bože někoho srazíš nebo zraníš, nezastavuj a ujížděj na nejbližší policejní stanici. Oni se s tebou vrátí. Jinak by tě mohli zabít,“ radí Jetro.
Velmi oblíbený zločin v těchto končinách je totiž hijacking, tedy únos auta. Buď v noci na červené na semaforech nebo u vjezdu do brány, kdy řidič musí zastavit. Ovšem kupříkladu Zdeno, který tu žije 40 let, nic podobného na vlastní kůži nezažil:
„Ne, jen jsem slyšel ve zprávách, že se to někdy stane.“
Statistiky uvádějí, že ročně zločinci unesou asi 14 tisíc vozidel. Riziko se dá ale minimalizovat a zatím se žádný fotbalový fanoušek obětí hijackingu nestal. Mimochodem, na šampionát dohlíží 160 tisíc policistů.