Prokop Diviš

8. srpen 2010

1. srpen 1696 je jedním z udávaných dat narození české, avšak i ve světovém měřítku významné osobnosti, Prokopa Diviše. Prokop Diviš postupně získal doktoráty z filosofie a teologie, znám je ale především pro své vědecké počiny. Zájem ho přivedl k hydrotechnice a především ke zkoumání statické elektřiny.

Ve své době nabyl i přes občasné problémy s nepochopením a cenzurou slávy, o čemž svědčí nejen čilé styky s mnoha význačnými vědci, jako byl například matematik Leonard Euler, ale i pozvání na dvůr Marie Terezie, kde před zraky císařského páru demonstroval své slavné pokusy. Řada vědců přitom jeho výzkumy zlehčovala kvůli Divišovu přesvědčení o spojitosti mezi elektřinou a Bohem, tzv. elektroteologii.
Bylo už řečeno, že se Diviš zabýval hlavně statickou elektřinou. Tuto energii si dokázal sám zaopatřovat pomocí jím navrženého stroje zvaného elektrum. Ten představovala rotující skleněná koule, která se třela o telecí kůži. Patrně během tohoto postupu připadl už ve 40. letech 18. století na myšlenku, že statickou elektřinou je ze své podstaty i blesk. Pro pochopení je třeba doplnit historický kontext – jistý Benjamin Franklin stejnou teorii publikoval jen o několik let dříve a je nepravděpodobné, že Diviš jeho spis znal. Každopádně roku 1754 zkonstruoval v Příměticích de facto první bleskosvod v dějinách. Jeho „meteorologický stroj“ měl ovšem popravdě řečeno jiný smysl. Diviš předpokládal, že pomocí uzemněného kovového kříže opatřeného stovkami kovových hrotů bude „odsávat“ elektrický náboj z mraků a zabraňovat tak samotnému vzniku blesků. Že tento 40 metrů vysoký přístroj ve skutečnosti fungoval jako hromosvod, bylo jaksi mimochodem. Proto byl tento vynález nakonec připsán Franklinovi, který ho sice zkonstruoval později, avšak na základě správného předpokladu a mnohem jednodušeji.

Statickou elektřinu se Diviš pokoušel i prakticky využít, a sice k léčení ochrnutí a revmatismu. Přestože údajně na tomto poli dosáhl prokazatelných úspěchů a měl podporu význačných lékařů, spisy o jeho výsledcích mohly kvůli cenzuře vycházet jen v zahraničí. Lépe byla jeho práce s elektřinou přijata na poli hudby. Jestli jste si dosud mysleli, že spojit elektřinu s muzikou je nápad 20. století, pak jste se mýlili. Prokop Diviš totiž, opět jako první na světě, sestrojil elektrický strunný nástroj, po něm nazývaný Zlatý Diviš. Ovládal se pomocí kláves a pedálů a podobně jako varhany se vyznačoval pestrou škálou zvuků, které měla vylepšovat statická elektřina. Tento nástroj dosáhl takové slávy a uznání, že si ho nechal přivézt na svůj dvůr další císař, tentokrát muzikální Josef II.
Prokop Diviš zemřel roku 1765. Přes svůj věhlas neměl život právě snadný - první bleskosvod mu rozbili pověrčiví sedláci, psali na něj udání pro zanedbávání kněžského úřadu; o léčení elektřinou nesměl v Rakousku ani psát. Na svou tvůrčí práci přesto nezanevřel a dnešní doba ho proto po zásluze řadí k největším objevitelům 18. století.

První autentické vyobrazení Divišova bleskosvodu

Vysíláno v Planetáriu č. 32/2010, 7. – 13. srpna.
Rubrika Historie vědy se vysílá každé druhé Planetárium v měsíci.

autor: Adam Vidner